Budeme mít na chleba? Nejen pekaři varují před blížící se drahotou

Kde jsou ty časy, kdy pekárny zavíraly krám, protože nemohly sehnat pekaře. Zakázek bylo hodně, práce nad hlavu, jen je neměl kdo dělat. Před dvěma lety to postihlo třeba pekárnu v Horní Plané.

Benzin, mouka, energie. O tři čtvrtiny dražší
Teď začínají na pekaře doléhat jiné tlaky. Drahé energie. Nedávno ukončila například činnost vyhlášená pekárna Alžbětín v Železné Rudě. „Vážení příznivci, zákazníci, přátelé. S velkým zármutkem vám oznamujeme, že Pekárna Alžbětín ukončila svou činnost,“ nahlásil majitel na facebookovém profilu.

„Náklady na výrobu vzrostly pekařům meziročně v průměru o sedmdesát pět procent,“ komentuje současnou realitu Pavel Hrdina, předseda průmyslových mlýnů. Nejvýrazněji pocítili zdražení u energií, například plyn je nyní o tři sta procent dražší.

Vedle energií se promítají do výsledné ceny pečiva i ceny obilí a následně mouky. Ta podražila asi o sedmdesát procent. Roli hrají i vysoké ceny benzinu a nafty. Všechny tyto položky tvoří kolem šedesáti procent nákladů na produkci pečiva.

Strašák jménem kontrola
Teď „straší“ mlynáře a pekaře i ministerstvo zemědělství. Resort si chce, podle jejího šéfa Zdeňka Nekuly, vyšlápnout na příliš vysoké ceny a bude zjišťovat, jestli je nemají potravináři nastavené vysoko.

„Kontrol marží se neobáváme, ale očekáváme, že vláda přijde s konkrétní podporou pekařů a přidružených oborů, v tuto chvíli je ohrožena nejen existence mnoha pekáren, ale hrozí i to, že pro mnoho domácností se pečivo může stát v brzké době cenově nedostupné,“ upozorňuje Bohumil Hlavatý, výkonný ředitel Svazu pekařů a cukrářů v České republice.

Pekaři jako kritická infrastruktura?
Podle pekařů by například pomohlo, kdyby se pekaři stali součástí takzvané kritické infrastruktury státu, a pokud by například nastaly problémy s dodávkami plynu, stát by pro jejich provozy tuto energii garantoval a dodával ji. Do této infrastruktury se započítává například distribuční síť energií, prodejny pohonných hmot, zásobování pitnou vodou, zdravotnictví, dopravní sítě, bankovní služby a další.

I když je Česko v produkci obilovin stále soběstačné, domácí ceny ovlivňuje i vývoj této potraviny na světových trzích. Například začátkem března zdražila pšenice na chicagské burze o čtyřicet procent.

Ceny obilí, zvláště krmné pšenice, se však v dohledné době zcela jistě promítnou i do ceny masa. Protože pšenice a některé další obiloviny tvoří významnou část krmných směsí.

Rohlík za haléře Ceny pečiva před rokem 1989 se pohybovaly v částkách, které už neznáme. Pecen chleba za 2,80 koruny. Za průměrný plat jsme mohli nakoupit něco přes 700 chlebů. Rohlík či houska byly za dvacet haléřů.  Poslední haléřovou minci, padesátník, jsme mohli použít při platbě v roce 2008. V Česku se v roce 2021 sklidilo něco málo přes osm milionů tun obilovin. Necelá polovina připadla na pšenici. I tak byla průměrná sklizeň z hektaru vyšší o necelá tři procenta, než je desetiletý průměr. Z jednoho hektaru sklízejí čeští pěstitelé kolem šesti tun pšenice. Část produkce se vyváží do zahraničí.