Projekt, který zachycuje měnící se vývoj společenských postojů a nálad, to je National Pandemic Alarm. Funguje už rok a mapuje především postoje lidí v Evropě během koronavirové pandemie.
Podle posledních výsledků z druhé poloviny letošního února se zjištěný index důvěry ve státní aparát v celé Evropě snížil od začátku roku o sedm bodů. Momentálně úředníkům i vládám důvěřují nejméně lidé ve věku 24 až 35 let i lidé kolem 54 let a obyvatelé velkých měst. Náš index má hodnotu 35. „Krize politiky a řízení státu, o které se v souvislosti s pandemií stále častěji hovoří, se ve výzkumu odráží,“ říká Ondřej Veis z agentury NMS Market Research, která zajišťuje průzkum v České republice. Jednoznačným výsledkem zkoumání je naprostá nerozhodnost dotazovaných, co se důvěry v nějakou osobnost nebo instituci odpovědnou za řešení epidemické situace týká. „Vidíme, že nemáme žádného potenciálně důvěryhodného lídra v boji proti pandemii, obecně trvale klesá i důvěra ve státní aparát,“ komentuje výsledky Veis.
Jistou důvěru by lidé vložili na bedra hejtmanek a hejtmanů, částečně by důvěřovali i hlavní hygieničce Jarmile Rážové. Zcela ale propadají politici. Premiér Andrej Babiš získal pouze sedm procent důvěry, Jan Hamáček má tři procenta. Ale ani opoziční Ivan Bartoš s pěti procenty si nemůže výskat. I to je podle Čechů důvodem, proč se u nás nedaří krotit nákazu a z „covid jedničky“ je Česko „covid propadákem“.
V celoevropských výsledcích zaznamenali snížení důvěry i na Slovensku (33 bodů) a v Bulharsku, naopak si v očích obyvatel polepšil státní aparát v Polsku a Maďarsku. Nejasnosti máme v Česku také ohledně nouzového stavu. Přibližně 44 procent lidí si myslí, že jeho prodloužení do 28. února v uplynulých dnech bylo nesprávné. Naopak s velkým pochopením se setkalo uzavření některých okresů.
Ne všichni vidí za neschopností řídit se pravidly a za nezodpovědným chováním propad nedůvěry ve státní instituce a politiky. „Němci mají radost z povinnosti, Češi zase radost z obcházení povinnosti. Filozofu Spinozovi se přisuzuje výrok, že svoboda je poznaná nutnost. Jenže v Česku je svoboda chápána jako prosazování individuálního zájmu bez ohledu na okolí. Švejk či hloupý Honza se chovali jako blbci, ale vesměs je považujeme za chytráky a vzory hodné napodobování Přitom šlo opravdu o blbce,“ myslí si Vilém Barák, publicista a konzultant pro oblast právních služeb.
Průzkum se zabýval i panikou. Její index se nyní oproti poslednímu měření na začátku roku zvýšil. Mezi těmi, kteří panikaří více, jsou lidé ve věku nad 55 let.
