Císařským řezem se rodí v Česku každé čtvrté dítě. Stoupající věk rodiček a jejich klesající fyzická kondice mohou čísla postupně zvyšovat. Císařský řez je velká břišní operace, u které je potřeba vždy pečlivě zvážit, zda je opravdu nutná. „Slouží k záchraně života rodiček a dětí a ke snížení jejich nemocnosti, doprovázet ho ale může i řada komplikací. Proto by se měl používat s rozvahou a měly by k němu vést opodstatněné důvody,“ popisuje lékař Ondřej Šimetka z Fakultní nemocnice Ostrava (FNO).
Komplikace se mohou objevit nejenom během prováděné operace. Dětem, které se rodí císařským řezem, hrozí vyšší riziko rozvoje astmatu, intolerance složek potravy, autoimunitních onemocnění, obezity nebo diabetu. Dlouhodobé dopady má i na matky, ať už se jedná o sníženou plodnost, nebo například o špatné zahnízdění placenty v dalším těhotenství. „Císařský řez je ve srovnání s normálním porodem až čtyřikrát rizikovější,“ zdůrazňuje přednosta gynekologické kliniky FNO Šimetka. Jak ale dodává, v případech, kdy je nutné ho provést, dramaticky snižuje úmrtnost a nemocnost dětí i matek. Má i své ochranné efekty, zejména na pánevní dno.
Velkou roli v četnosti takto provedených porodů podle něj hraje zvyšující se věk žen v době jejich prvního těhotenství, který v Česku překročil třicítku. Problémem je také stoupající obezita rodiček. „Tyto faktory, které mají na provádění císařského řezu velký vliv, je potřeba neustále připomínat. Už teď se u nás rodí císařským řezem každé čtvrté dítě a my bychom byli velmi neradi, kdyby jich v budoucnu přibývalo,“ dodává Šimetka.
Mýtů už bylo dost
S císařským řezem se pojí také řada předsudků a mýtů. Že nebolí, že je za každou cenu bezpečnější, jednou císař znamená vždycky císař nebo že se jizva hezky zhojí, proto není potřeba jí věnovat dostatečnou péči. Tyto a další mýty se snaží vyvracet projekt Císařovnám, který vznikl s cílem šířit osvětu okolo tohoto způsobu porodu.
Cílem projektu je povědomí o tom, že císařský řez je porod, který je po všech stránkách náročnou zkušeností. Přesto ale může proběhnout v respektu a laskavosti. „Chceme podpořit ženy, aby se nebály říkat si o péči, kterou chtějí a potřebují. Ať už jde o adekvátní a objektivní informace ze strany lékařů před samotným porodem, o fyzioterapii jizvy, či třeba podporu rozhodnutí, že další miminko chtějí porodit vaginálně,“ říká zakladatelka iniciativy Císařovnám Eva Zubec.
Z vlastní zkušenosti
I Zubec si prošla císařským řezem s nehezkou vzpomínkou, a právě proto se rozhodla projekt Císařovnám založit. „Když jsem si představila, kolik žen podobnou zkušeností každý rok prochází, bylo mi z toho úzko,“ přiznává. V rámci komunikace na sociálních sítích a propojování odborníků napříč obory se snaží otevřít témata spojená s císařem a poukázat na to, že nastavený systém zdravotní péče nemyslí na vše.
Už jen císařem?„Jedním z mýtů je přesvědčení, že po císaři musí ženy rodit už jen císařem. Úspěšnost vaginálního porodu po císaři je dle světových studií až 75 procent, u nás se to podaří jen u 26 procent žen,“ říká zakladatelka iniciativy Císařovnám Eva Zubec. |
Změna by byla těžší, než se může zdát. „Musela by přijít nějaká systémová změna, zákon, metodika, a stejně je otázka, jak dlouho by trvalo, než by se tím všechna pracoviště začala řídit,“ dodává Zubec. Podle ní neexistuje jediný postup, na kterém by se všichni zdravotníci shodli. „Například před pár lety většina žen odcházela z porodnice s návodem na tlakovou masáž, nyní je považovaná za nebezpečnou. Přesto ji v některých porodnicích stále doporučují. Nejde se v tom vyznat,“ říká Zubec.
Iniciativa se proto snaží, aby ženy měly o císařském řezu relevantní informace a mohly se během těhotenství, porodu a po něm rozhodovat sebejistě a s klidem na duši. „Přeju si, aby nebyl tabu a aby všechny císařovny měly přístup k laskavé péči, kterou si zaslouží,“ uzavírá Eva Zubec.
Strážce streamu
