O která řemesla je největší zájem?
Podrobný seznam najde každý na našich webových stránkách Střední odborné školy Jarov, je to seznam všech kurzů, ke kterým máme autorizaci, ovšem ne všechny organizujeme. Rozhodující je zájem. Mezi nejžádanější patří malíř-natěrač, hodně zájemců se hlásí na tesaře, žádaná je i floristika. Jsme v tuto chvíli jediná škola v republice, která nabízí rekvalifikaci obkladač. Pak evidujeme zájem také o rekvalifikaci oboru instalatér, v tom případě musí úspěšně absolvovat tři vzdělávací programy – Montér vnitřního rozvodu vody, Montér vnitřního rozvodu plynu a Topenář, tomu se říká úplná profesní kvalifikace. To vše zahrnuje hodně široké spektrum kompetencí, které musí zájemce zvládnout a absolvovat. Když se už bavíme o instalatérovi, ten si musí k závěrečné zkoušce donést i osvědčení ze svářečského kurzu. Pájení naměkko, svařování plamenem a další.
Můžete být konkrétní?
Když se podíváte například na, tak zjistíte, že to není jenom nějaké řezání a montáž trubek a ventilů. Je to orientace v dokumentaci, v materiálech, pracovních postupech. Vidíte, že něco musí zájemce pak u zkoušek zvládnout písemně, něco prakticky, něco ústně. Lidé se někdy mylně domnívají, že rekvalifikační závěrečná zkouška je něco jako maturita. Nemusím vědět všechno, když budu mít štěstí, vytáhnu si otázku, která mi sedne, naučím se jen něco. Jenže my máme u zkoušky povinnost ověřit každou jednotlivou kompetenci, která je součástí profese. Není možné, aby dotyčný něco neuměl. Zákazníka nezajímá, že instalatér zvládá dobře jen dovednosti z části závěrečného zkoušení. Ani naše škola si nemůže dovolit pouštět do světa nepřipravené. Pokud projde, získá od nás osvědčení.
K čemu všemu je osvědčení dobré?
Můžete ho dostat v češtině i v angličtině a je platné i v rámci Evropy, protože je na něm potřebné evropské zatřídění, které přijímají v rámci EU. Teď se k nám zrovna chystá mladík, který už pracuje v Británii a má zájem si zvýšit vzdělání v oboru Tesař, v jeho firmě s tím počítají. Tento certifikát, stejně jako výuční list, má statut veřejné listiny. Dokazuje, že jeho držitel je kompetentní vykonávat dané povolání.
Samotný rekvalifikační kurz a osvědčení určitě nestačí, zkušenosti se dostaví až s praxí.
Jistě. Ale to je handicap každého, kdo začíná. Osmnáctiletí absolventi školy jsou na tom, co se praxe týká, o poznání lépe, nicméně podobně potřebují následnou praxí v oboru upevnit získané znalosti a dovednosti, stejně jako naši absolventi rekvalifikačních kurzů. Ale od nás odcházejí odborně připraveni s tím, že další aktivní praxe v oboru je nezbytná. Proto postupně u jednotlivých profesních kvalifikací navazujeme spolupráci s příslušnými cechy, které těmto čerstvým absolventům rekvalifikačních kurzů, kteří projeví zájem, nabízejí možnost začít pracovat pod vedením zkušeného odborníka, který tento obor aktivně vykonává. Ale, a to chci zdůraznit, nemusíte si dodělávat výuční list, když doložíte všechny potřebně profesní kvalifikace pro příslušný obor, s žádostí o živnostenský list, stejně jako ten, kdo má výuční list. Ale tradice je tradice, veřejnost to vnímá lépe. Proto i naše škola umožňuje udělat si závěrečné učňovské zkoušky a získat výuční list.
Proč je momentálně obrovský zájem o obor kamnářství?
Protože jsem současně tajemníkem Cechu kamnářů, tak vím, že většina kamnářů už bere objednávky na rok 2024. O toto řemeslo je mimořádný zájem. Ale nejedná se jen o ty, kteří se rozhodli profesí živit. Někteří účastníci rekvalifikace mají chalupu a chtějí si kamna, sporák či krb postavit sami. Kamnář by měl v rámci celého oboru znát a umět postavit krb, ale také postavit kachlová kamna či kachlový sporák a současně by měl umět tato topidla správně dimenzovat vzhledem k objektu, ve kterém budou postavena. Proto je důležité také absolvovat další základní část kurzu Konstruktér individuálně stavěných topidel. To už je vyšší dívčí. Protože je umění nadimenzovat topidlo tak, abyste místnost nepřetápěli, ale ani netopili málo.
Na to už asi malá násobilka nestačí.
Bez přehánění – je dobré mít maturitu. Na návrh moderního topidla splňujícího evropskou normu už je nutné návrh zpracovat pomocí sofistikovaného softwaru a věřte nevěřte, u těchto topidel postavených podle nejnovějších poznatků se dostáváme na účinnost osmdesát a více procent. Mluvím stále o kachlových kamnech. A je tu v podstatě nulová uhlíková stopa. Protože to, co tato kamna vyprodukují, pak zase zlikvidují stromy, které mezitím dorůstají. Do současných kachlových kamen ráno hodíte čtyři polínka a do večera se v nich akumuluje teplo.
Ve vaší škole sídlí hned několik cechů.
Úzce s nimi spolupracujeme. Přes ně se dostáváme například ke konkrétním poznatkům z praxe, rychleji se dozvíme o nových trendech, materiálech, postupech, to pak můžeme promítnout do výuky jak studentů, tak rekvalifikovaných. Cechy se nás také snaží podporovat ve svých oborech, takže nezřídka dostáváme od velkých výrobců darem materiál, a tak jsme následně schopni kurzy poskytovat za stále ještě přijatelných cenových podmínek.
Kterého zájemce o rekvalifikace máte raději? Toho, který si kurz zaplatí, protože chce, nebo třeba toho, jehož pošle úřad práce?
Připravíme oba stejně dobře. Pochopitelně ten, kdo si z rodinného rozpočtu odložil stranou finance na rekvalifikaci, si to bezpochyby dobře zvážil a není nutné ho dále motivovat. Nemohu říct, že bychom měli s účastníky, kteří přišli přes úřad práce, nějaké větší potíže. Tito lidé si možnosti rekvalifikace nepovažují o nic méně. Riziko je, že úřad nám kurz proplatí až poté, co ho dotyčný uchazeč absolvuje a dostane od nás osvědčení.
Kdo jsou ti, kteří si změnu profese sami platí?
Pokud jde o věk, bývají to v průměru nejčastěji čtyřicátníci. Hodně vysokoškolsky vzdělaných lidí. Teď například absolvoval kurz pro obkladače člověk, který dělá kvalifikovanou práci v přípravě letecké dopravy. Po čtrnácti letech toho měl nad hlavu. Loni vystudoval kamnáře právník, který s tím končí a začíná novou etapu. Vždyť já sám vím, o čem mluvím, pracoval jsem patnáct let v bankovnictví, už bych se nevrátil. A tak chápu, že lidé chtějí za sebou večer vidět postavenou zeď.
Začíná zase platit, že řemeslo má zlaté dno?
O tom už teď nikdo nepochybuje. Řemeslníci mají termíny půl roku a víc. Zájemci o rekvalifikaci to vědí a to je také něco, co o volbě částečně rozhoduje. Rozhodně se nemusí bát, že přijdou o práci. Lidé si kromě výdělku čím dál více váží možnosti samostatně pracovat, rozhodovat se, jakou zakázku, pro koho a za jakých podmínek realizují. Bez nadřízených, bez nařízení, pokynů či kontroly docházky. Pracovní tempo a nasazení si řídí sami. To je podle mého názoru nejčastější motivace.
Je dost pedagogů? Vím, že odborné školy trápí jejich nedostatek.
Nemáme nadbytek, ale máme dost vynikajících mistrů, kteří mají bohaté praktické zkušenosti. Nejeden z nich podnikal samostatně, ale hlásí se věk a oni jsou pak nesmírně vděční, že už nemusí jít ze stavby na stavbu, ale mohou být „v suchu a teple“ a mohou předávat všechno, co se kdy naučili, s jistotou pravidelného a jistého příjmu. Obzvláště mimořádně pozorné a nadšené žáky často nacházejí mezi účastníky rekvalifikačních kurzů, nejednou slyším, že je baví učit v rekvalifikačních kurzech, protože ti lidé se o obor zajímají a mají zájem se ho dobře naučit.
Odkud rekvalifikanti pocházejí? Jen z Prahy to asi nebude.
To opravdu nebývají. Jsou z celé republiky. Ze Zlína, z jižních Čech, Orlických hor, od Plzně.
