Komiks je fenomén. Praha se teď stane jeho centrem

Praha jako malovaná! Mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy, který na pražském Výstavišti proběhne od 10. do 13. května, bude mít jako hlavní téma komiks. Fanoušci grafických románů i superhrdinských příběhů budou mít příležitost setkat se s předními domácími i zahraničními komiksovými autory.

Že je komiks fenomén, dokazuje i nakladatelství Crew, které na programu knižní přehlídky úzce spolupracuje. „Každý rok zaznamenáváme více než pětiprocentní nárůst počtu komiksových titulů – a teď mluvíme o komiksových knihách, nikoliv časopisech a sešitech. Úměrně rostoucímu zájmu čtenářů stoupají i náklady titulů a mnohé je nutné pro velký zájem stále dotiskovat. Tomuto trendu do značné míry pomáhají filmy – ty superhrdinské stále patří k nejnavštěvovanějším,“ říká Petr Litoš, spoluzakladatel vydavatelství Crew. Právě filmy mnohdy zprostředkovaně přivedou lidi ke čtení komiksů.

Za rostoucí oblibou komiksů v Česku lze vidět i fakt, že mladá generace, která po revoluci propadla kouzlu komiksů, dorostla do kategorie rodičů a své děti přirozeně vede ke čtení právě prostřednictvím tohoto specifického druhu literatury. A podle některých názorů se ukazuje, že to funguje, že komiksy jsou skvělým prvním krokem, skrz nějž je možné se dostat k literatuře.

Díky tomu, že texty provázejí kresby zachycující události a mimiku postav, dávají komiksy nejen mnohem jasnější obraz světa, ale čtenář získá i představu o emocích, které k určité situaci patří. Což se osvědčilo nejen u malých dětí, ale také u mládeže trpící různými formami autismu. Komiksy obecně pomáhají zvyšovat čtenářskou gramotnost, není divu, že jejich možností využívají i knižní autoři. Koneckonců největší dětský hit, Deník malého poseroutky, je úspěšnou kombinací knihy a komiksu.

6 fotografií

Nejpopulárnějšími komiksy u nás jsou ty z edice Mistrovská díla evropského komiksu, která představuje komiksové legendy v knihách shrnujících vždy kompletní příběhy. Úspěch mají i životopisné řady (Zátopek), humoristické (Red Meat, Calvin a Hobbes), kriminálky (Skalpy, Criminal), fantasy (Sandman, Lucifer) či tituly, které využívají komiksovou nadsázku, aby mohly vypovídat o vážných tématech (Maus, Fax ze Sarajeva).

Z genderového pohledu je mezi komiksovými čtenáři silnější mužské zastoupení, ale tento nepoměr se velmi rychle stírá, a to především zásluhou japonského komiksu – mangy, která přitahuje dospívající čtenáře. Dá se říci, že pokud je u dětí ve věku osm až dvanáct let nejpopulárnější Čtyřlístek a Bart Simpson, mezi mladými boduje manga (Naruto, Tokijský ghúl, Zápisník smrti). A v těch největších manga hitech je kladen stejný důraz na emoce jako na akci, což vyrovnává poměr čtenářů mužů a žen na jedna ku jedné.

„Velký úspěch na domácím trhu čím dál častěji slaví zajímaví čeští autoři, některým z nich se daří prosadit i za hranicemi naší země. Díla Jiřího Gruse či Michala Suchánka byla prodána do různých zemí. Dvojice Macek a Kopl dokonce vytvořila originálního českého superhrdinu, který dva roky vycházel coby pravidelná komiksová série,“ říká Litoš.