Výhra Petra Pavla v prezidentských volbách rozvířila vody nejen českého internetu. Někteří se z ní radují, jiní nevěřícně kroutí hlavami. Mezi reakcemi politiků vyniká příspěvek náměstka primátora Děčína Jana Skalického. Ten má podle svého vyjádření na sociálních sítích za to, že výsledek je hodně zvláštní náhoda, přičemž ho srovnává s volbami ve Francii a na Slovensku.
„Naprosto shodné výsledky voleb! Mě to zaujalo, vás ne? Česká republika – Prezidentské volby 2023: Petr Pavel 58,32 procenta, Andrej Babiš 41,67 procenta. Slovensko – Stejný výsledek jako ve slovenských prezidentských volbách 2019: Zuzana Čaputová 58,41 procenta, Maroš Ševčovič 41,59 procenta, Francie – Stejný výsledek jako ve francouzských prezidentských volbách 2022: Emmanuel Macron 58,55 procenta, Marine Le Pen 41,45 procenta,“ vybral několik výsledků z Evropy Skalický.
Rozdělená společnost
Mýty a konspirace, jakými Skalického tvrzení bezesporu jsou, přitahují podle etnologa Petra Janečka zpravidla rozdělenou společnost. Tím pádem se jich proto poměrně dost rojí právě v období kolem voleb.
„Především nedávná prezidentská volba rozděluje společnost na dvě poloviny či spíše tři třetiny, pokud počítáme i nevoliče. Ještě výrazněji se ale mýty šíří během nestandardních situací, jako je třeba pandemie covidu-19. Příběh pana Skalického následuje obecnější konspirativní narativ, podle kterého je vše předurčeno a celý politický svět je řízen nějakými zákulisními aktéry,“ říká pro deník Metro Janeček a dodává, že varianta s chybou programu není zase tak častá. „Daleko častější je záměr, toto ale má fungovat jako důkaz, že celé volby jsou předem uměle řízené a teprve chyba v programu toto odhalí. Kdyby tomu ale tak skutečně bylo, nikdo by tuto chybu přece nezveřejnil,“ dodává pro deník Metro Janeček.
Zaplacení stoupenci
Velmi časté jsou podle Janečka také příběhy o tom, že stávkující či demonstrující občané se na náměstích a ulicích nevyskytují z vlastní vůle, ale jsou za to placeni nějakou politickou stranou či hnutím. „Tato vysvětlení se vyskytují minimálně od devatenáctého století, za první republiky se tak například vysvětlovaly některé demonstrace sudetských Němců, za Rakouska zase Čechů. V nedávné době podobný mýtus verbalizovali například Václav Klaus a Andrej Babiš. Ojedinělé izolované incidenty tohoto typu se samozřejmě vyskytnout mohou, ale zde hraje roli skutečně spíše nějaké přesvědčení a nemožnost vcítit se do myšlenkových pochodů jiných lidí,“ popisuje pro deník Metro Janeček.
Češi mají raději fórky
Čeští politici jsou podle Janečka v tuzemsku spíše předmětem lidového humoru – vtipů, anekdot a nyní stále častěji memů než konspiračních teorií. České politické konspirace jsou tak spíše historické. „Pojednávají třeba o tom, že smrt Alexandra Dubčeka nebyla nehoda, ale vražda zinscenovaná tajnými službami. Novější mýty mají spíše humorný, lehkovážný podtext – třeba ten o tom, že Miloš Zeman je vlastně už dávno mrtvý a je uměle oživován pro státní příležitosti. Na pořádný mýtus o českém politikovi tak stále čekáme,“ míní Janeček.
Tuzemský hrdina Pérák míří do AmerikyFolklorista, odborník na městské legendy a zástupce ředitele Ústavu etnologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Petr Janeček je čtenářům deníku Metro dobře znám. Frajer, jenž zasvětil život legendám a mýtům, které vydal ve sbírkách Černá sanitka, se totiž objevil na jeho stránkách nejednou. Ačkoli se to nyní mezi lidmi jen hemží nejrůznějšími mýty, podle Janečka pšenka příliš nekvete klasickým městským legendám. Ty se od hoaxů liší tím, že bývají vyprávěny jako ucelený příběh. Nebo příběhy, jako je například notoricky známá pražská legenda o Pérákovi, kterou Janeček zpracoval ve své knize Mýtus o Pérákovi v roce 2018. „Před několika týdny vyšla moje kniha o Pérákovi – prvním českém superhrdinovi – v USA. Tak doufám, že v rodišti komiksových superhrdinů obstojí. Letos by mělo vyjít i pokračování mé knihy Krvavá Máry – o nejnovějších strašidelných příbězích, duchařských historkách a takzvaných creepypastách u nás, určené pro všechny milovníky děsivých vyprávění,“ popisuje pro Metro Janeček.  Pérák jako komiks Pérák se dočkal také komiksové podoby, a to v roce 2019. Kniha Pérák: Oko budoucnosti měla úspěch, takže se o dva roky později dočkala v nakladatelství Crew dotisku. Technicky vzato šlo o sebrané a rozšířené vydání seriálu původně vydávaného v ABC, doplněné o celou řadu bonusových materiálů. Pérák zde byl vyobrazován jako hrdina a symbol protinacistického odboje, který rozhodně ve svých péry vybavených botách nebude skákat, jak nepřítel píská. Za scénářem díla stojí Petr Macek. „Pérák je strašně důležitý symbol českého odboje, už od dob druhé světové války. Tehdy natočil Jiří Trnka krátký film Pérák a SS. Skutečných hrdinů máme sice hodně, ale těch mytických, obzvlášť ve dvacátém století, naopak pomálu. V tom je Pérákova výhoda. Pro každou generaci si vždycky najde novou unikátní podobu. Zejména v poslední době, kdy jsou v oblibě filmoví a komiksoví hrdinové, se opět vrací jako bojovník proti neonacismu, s nezbytnými pružinovými botami, maskou a svítícíma rudýma očima,“ popisuje postavu Péráka etnolog Petr Janeček. |
