Ve své době šlo o revoluční záležitost. Kino Světozor promítalo první interaktivní film na světě. Kinoautomat měl premiéru na montrealské výstavě Expo 67 a už o rok později mohli zájemci unikátní zážitek vyzkoušet pár kroků od Václavského náměstí. Snímek sledoval osudy nešikovného pana Nováka, v klíčových okamžicích se film zastavil a diváci mohli rozhodnout o dalším vývoji děje. „V útrobách kina dodnes visí obří svazky kabelů, které byly napojené do sedaček. V jejich područkách bylo zabudované hlasovací zařízení,“ popisuje technické parametry projekcí, kterými se Světozor proslavil, ředitel kina Julián Naglmüller.
Mimochodem, kino občas film ještě promítá. Obsluha už ale nemusí rychle vyměňovat promítací pásy a hlasuje se bezdrátovým ovládáním. „Přesto je to náročná akce, film je potřeba například moderovat. Příští rok oslaví Světozor 20 let novodobé historie, kdy funguje ve stávajícím modelu. To je určitě příležitost film na plátno vrátit,“ avizuje výročí Jana Trnková, která má v kině na starost program a PR.
Terryho ponožky
Unikátní je Světozor ale i v dalších ohledech. Prohlídku začínáme ve stejnojmenné pasáži ve Vodičkově ulici. Kino se nachází přímo pod ní. Ze dvou vchodů volíme ten vpravo. Najdete tu pokladny a Terryho ponožky. Obchod nabízí filmové zboží: DVD, literaturu a hlavně plakáty. Sbírka čítá desítky tisíc kusů. Filmová galanterie často pořádá i výstavy. Kolekce obsahuje díla z československé tvorby od roku 1948 až 1989. Pár kousků je i starších. Unikátních jsou hlavně svým autorským zpracováním. „Filmové plakáty ze západu se za minulého režimu vůbec nepřejímaly, v Československu tak vznikala originální díla. Ilustrátoři nebo kreslíři film nebo jen promo viděli a na základě toho vytvořili plakát,“ popisuje sbírku Naglmüller. Mimochodem, Terryho ponožky nabízejí také nové kousky. Klidně i plakáty seriálů Netflixu.
Nejmenší a nejmodernější sál Světozoru.
Moderní mazlíček
Prohlídka kina pokračuje. Kráčíme po schodech a vstupujeme do prvního sálu. Světozor má hned tři. Ten nejnovější je zároveň i nejmenším. V šesti řadách je tu 51 míst. Moderním designem působí hlavně díky černé odhlučňovací směsi a LED páskami na stěnách. „Je to takový náš mazlíček,“ chválí sál ředitel kina. „Hostíme nespočet filmových přehlídek a festivalů, které vyblokují většinu kina. Tady ale vždy držíme program běžné distribuce. Pokud diváka festival nezaujme, může sem,“ dodává Naglmüller. To už ale přecházíme do největšího sálu.
Tady se psala filmová historie, tady se promítal Kinoautomat. V současnosti má sál 354 sedaček. Pokud se pozorně podíváte, zjistíte, že část z nich je červená. Jinak barevná křesílka tvoří hvězdu – logo Světozoru.
Největším sálem jen procházíme a nahlížíme do druhého malého sálu. Ten má kapacitu 52 diváků. Prostor kolem něj bývá i nejvytíženější částí kina. Je tu totiž také kavárna. „V tomto sále a v sále velkém se konají festivaly,“ říká Trnková a hned zve na konkrétní akce: „Na začátku března se ve Světozoru i v pár dalších kinech koná festival krátkých filmů Prague shorts. V druhé polovině března se kino zapojí do projektu Jeden svět, který domácímu publiku představuje dokumentární filmy o lidských právech. V dubnu nás čekají Dny evropského filmu.“
Přímý přenos z New Yorku
Podle Trnkové si zaslouží pozornost i další netradiční bod programu. Světozor totiž promítá i živé přenosy z Metropolitní opery v New Yorku. „Na plátno se dostane tradiční ale často i nově uvedené zpracování opery. Zároveň jsou přenosy doplněny o rozhovory. Zpěvák zazpívá neuvěřitelnou árii a o přestávce je s ním hned rozhovor, který je součástí živého přenosu. Divák také nahlédne například do zákulisí,“ zve na netradiční zážitek Trnková.
Julián Naglmüller a Jana Trnková
Světozor samozřejmě nabízí filmy. Výběr je velký. O víkendu jsou nachystány snímky pro děti, pondělí patří dokumentům a oblíbený je i cyklus Bio Senior. Ten zve diváky bez ohledu na věk na odpolední představení za snížené vstupné.
Obecně se kino soustředí spíše na artovější film evropské produkce. Nevyhýbá se ale ani americké kinematografii. Spíš než hollywoodský kasovní trhák tu ale zhlédnete film, který získal Oscara. Občas ale přece jen kino nějaký ten blockbuster nabídne. „Musí jít ale o film, který je zajímavý technicky či je od renomovaného tvůrce,“ upřesňuje Naglmüller. Toho těší, že má Světozor i nemalou základnu věrných fanoušků. „Některé tváře tu potkáme třeba i třikrát týdně,“ říká ředitel kina, kde mimochodem nenabízejí popcorn. Podle Naglmüllera totiž zdejší diváci preferují kvalitní filmový zážitek bez vyrušování.
Náš seriál o pražských kinech jsme začali v Bio Oku. Proč tu parkuje trabant? Čtěte zde.
