Koronavirus. Co se vám vybaví na první dobrou, když to slovo slyšíte?
Omezení běžného fungování světa a novou hrozbu. Ta je sice nebezpečná, ale míra hysterie a iracionality s ní někdy spojená ukázala, že naše hrdá západní společnost nemá racionalizující mechanismy a sama sobě může v době nečekaných obzorů poměrně závazně škodit.
Letošní ročník jste kvůli pandemii zrušili. Jak reagovali fanoušci?
Fanoušci to pochopili, protože vědí, že jiná možnost nebyla. Stejně se také zachovaly všechny festivaly. Co nás ale nakoplo, byla podpora lidí – více než 95 procent z nich si nechalo vstupenku na příští rok a tím nás podpořili. Za to jsme jim velmi vděčni… Všichni doufáme, že se příští rok uvidíme ve starém režimu, tak to snad vyjde.
Co výpadek znamená pro váš rozpočet a smluvní závazky s kapelami?
Rozhodně to znamená ztráty, to asi chápe každý. Ale všichni mají stejné podmínky, a prostě se s tím musíme poprat. Se smluvními závazky problém není, ty se přenesou na přeložený festival, který proběhne následující rok, ale bude to znamenat příjem za jeden festival a ne za dva. Myslím si, že etablované festivaly by to měly ustát ideálně, pokud mají rezervy z let předchozích. Horší to bude asi s festivaly, které měly existenční problémy i v běžném chodu, a do toho přišla tato rána. No ale zpět k jádru. Pro nás to znamená, ze příští rok budeme mít festival ještě o den delší, abychom lidem alespoň částečně nahradili neuskutečněný ročník.
A co sponzoři?
Se sponzory máme korektní vztahy. Hlavně oni sami vidí, že ten problém je všude. Zatím jsem nezaznamenal, že by někteří chtěli úplně změnit strategii a odejít od živé hudby kvůli koronavirové nejistotě. Na druhou stranu my máme partnerů poměrně poskrovnu, takže nás se to ve velké míře netýká. Někteří se dokonce zapojili do podpory i v rámci letošního roku. Jako například Jägermeister a naše limitovaná edice lahve Brutalmeister, se kterou si díky stolní hře na rubu speciální krabičky mohou naši fanoušci zahrát rychlý brutální part.
Velká akce
|
Odhlašovaly se některé kapely samy už dřív?
Neodhlašovaly. Vlastně všechno šlo tak nějak přirozeně s vývojem situace v Evropě a v USA. V rámci možnosti standardního scénáře.
Line-up v podstatě můžete komplet přesunout na rok 2021, uděláte to tak?
Ano, byť se nám asi nepodaří zajistit všechny kapely. Například singapurští Wormrot napsali, ať s nimi pro příští rok nepočítáme, protože jejich vláda zakázala zbytná cestování a každé tři měsíce je následně měsíční karanténa, a takhle má jejich společnost fungovat do doby, dokud nebude dostupná vakcína. Nicméně 95 procent line-upu bude z minulého roku a tím, že jsme festival prodloužili o jeden den, to bude sestava navíc.
Místo velkého festu budete 7. a 8. srpna pořádat party pro fanoušky.
Ano. Mohou se těšit na sedm kapel každý den a především na Josefov. My dlouhodobě vnímáme, že lidé po dobu, co navštěvují Brutal Assault, zjistili, že Josefov je pro ně něco zvláštního a že je láká svou atmosférou a dobovou estetikou. Proto jsme se letos rozhodli nabídnout lidem možnost namísto hudebního maratonu si konečně v klidu projít město. Kromě běžných míst, která mohou navštívit, chceme otevřít čtvercová kasárna jako backstage festivalu a jeho urbex, průchod vojenské nemocnice s dobovou socialistickou mozaikou, možnost naučit se střílet lukem v útrobách pevnosti, projet si na kole promenádu, která určuje vnější obvod města a pár dalších věcí. Bude to opravdu zajímavé, neb máme naplánováno celkem patnáct míst.
Jak probíhá oprava pevnosti, kterou dělají vaši fanoušci?
To jsou soustavné brigády, které trvají už pátý rok. Za tu dobu proběhly desítky brigád s cílem svou troškou pevnosti pomoci a kultivovat prostředí, které jednou v roce používáme pro naše hudební vyžití. Je to projekt, který nám pomáhá chápat areál jako takový, dává nám věci do širší souvislosti a rovněž upevňuje naše spojení s městem. A také vytváří chuť se sem častěji a častěji vracet. V prvé řadě ale musím vypíchnout desítky dobrovolníků, kteří se brigád účastní jen proto, že mají vztah k městu a prostě chtějí pomáhat po kouscích dávat dohromady něco, co má velkou historickou hodnotu a zároveň na to nejsou prostředky. A jsem hrozně rád, že tito lidé rozšiřují dobré jméno metalové komunitě, jelikož v rámci společenské normy jsou podobné věci spíše raritou.
Brutal Assault je znám pro svou mírumilovnou povahu, i když je to fest tvrdé hudby. Jak se vám tohle podařilo vybudovat?
Domnívám se, že je to definované zevnitř. Tím, jak se tvoří program, a naopak zas charakter festivalu davem, se časem protřídí a vytříbí lidé, kteří na danou akci jezdí. Určitě mezi dvaceti tisíci lidmi najdete nějaké negativní příklady, ale celek není nikdy homogenní. A dále, lidé k nám jezdí za hudbou, a tak mají daleko menší potřebu ukázat své ego a dělat zbytečné problémy. Stejně tak bych chtěl pozitivně upozornit třeba na Obscene Extreme festival, který je z určitého úhlu pohledu ještě extrémnější, a přesto tam panuje velmi přátelská nálada. Skoro bych si dovolil poznamenat, že tu funguje jakási nepřímá úměra, čím extrémnější festival, tím pohodovější atmosféra, protože komunita sdružuje opravdové fanoušky.
