Máte malování v genech?
Nikdo z nás se uměním neiví. Avak dědeček a táta malují obrazy ve volném čase. Myslím si, e proto mě vedli k navtěvování základní umělecká kole od útlého věku.
Kreslila jste ale určitě i předtím.
Vzpomínám si na prázdniny u dědy, kde jsme společně kreslili.
Jaké techniky vyuíváte?
Hlavně kreslím na papír, ale v ZUce jsme si vyzkoueli plonou tvorbu, modelování a dalí. Hodně jsem si oblíbila například linoryt.
Rodina vás podporovala pouze v rozvíjení malířského talentu na ZUce?
V té době jsem zároveň chodila do chodského folklórního souboru, kde doteď tancuji a zpívám. Vedoucí souboru mě nutila hrát na dudy, kterých jsem se bála. A kdy vás někdo do něčeho nutí, přirozeně se vám nechce. Tak jsem la výtvarnou cestou.
Hra na hudební nástroj vás nelákala?
S tím e tancuji a zpívám, jsem si vystačila.
Nenapadlo vás, e rozvíjet profesně tanec a zpěv?
Líbí se mi lidová tvorba, kde to není o perfektním provedení. Folklór je spí takový ivotní styl. Soubor se stal mojí druhou rodinou. Je to veliká váeň a volnočasová aktivita.
Pokračovala jste po základní kole na uměleckou střední kolu?
Ne, pokračovala jsem na gymnázium na Domalicku, odkud pocházím. Dalo mi to dalí čtyři roky na rozmylenou. Navíc ZUka mi zůstala a do maturity.
Během studia jsi měla monost absolvovat roční stá v programu pro nadané děti MenArt. Jak vznikl nápad podat přihláku?
Od mého učitele Jana lechty. Hrozně ho to zaujalo a účastní se vdy dvojice studenta a učitele. Nikdo do toho jít nechtěl, zprvu ani já, nebo mě v té době čekala příprava na maturitu. Nakonec jsem řekla, e mě to můe bavit, také on váně moc chtěl něco takového vyzkouet. Zkusili jsme poslat portfolio, motivační dopis a vylo to.
Jak jste to časově zvládala?
Poslední rok na gymnáziu byl hektický a náročný, ale stá fungovala na principu občasných schůzek a konzultací uměleckých děl v Praze. V mezičase jsem tvořila v ZUce a dalo se to zvládnout.
Jak stá probíhá?
Kadý rok MenArt vypíe různé mentory a profesní umělce a hlásíte se ke konkrétnímu člověku. A po výběrovém řízení ke kadému z nich vezmou určitý počet zájemců. Se mnou konzultoval výtvory malíř Petr Nikl.
Jak probíhaly schůzky? Co jste si vyzkouela?
Hlavně techniku výtvarné tvorby Petra Nikla, který tvoří na velké formáty hedvábného papíru. Pouívá k tomu různé hračky na baterky, takové broučky, kterým dá balíčky s tekutou barvou a oni poutí stopu svým pohybem. Vznikají náhodné kompozice, je jsem do té doby neznala. Tématy naich výtvoru pak často byly náhoda a příroda. Vzpomínám si také, e jednou jsme zkoueli tisk olejových barev. Na vodní hladinu se nakapou olejové barvy, které tam drí a pak se v tom papír máčí.
Pouíváte obdobné techniky doteď?
Spí mě to inspirovalo a otevřelo oči, co vechno je moné pouít ve výtvarném umění. Bohuel nemám moc času se věnovat jakékoli výtvarné tvorbě kvůli studiu vysoké koly, ale chybí mi to.
Co studujete?
Architekturu na ČVUT. Je to pro mě spojení uitečného a kreativního. Přemýlela jsem, e bych se chtěla ivit uměním hlavně při výběru střední koly, ale nebyla jsem si jistá. Po maturitě pocity nejistoty zůstaly. I rodiče si pro mě přáli nějaký obor s jistějí budoucností.
Neděsila vás technická část, která k architektuře patří?
Mě matika vdycky bavila, včetně samotné geometrie.
Úspěchu jste ale u dosáhla i ve studiu. Pochlubte se.
lo o kolní soutě Druhá kůe o bytových stavbách a vedoucí jmenuje dva studenty z ateliéru. Moc jsem nečekala, e mě vyberou, protoe si dodnes myslím, e tam byly lepí projekty.
