Jaké bylo vaše léto?
Pro botanika je léto vždy pracovní. Nejinak tomu bylo u mě. Botanizoval jsem v těch nejkrásnějších místech naší země, jako je Křivoklátsko nebo Český kras, takže o zážitky nebyla nouze.
Na čem nyní pracujete?
S kolegy z více pracovišť v současnosti zkoumáme na jihu Čech spojení drobných památek a doprovodné zeleně. Všimli jsme si totiž, že tvoří často jednotný celek a vážou na sebe celou řadu organismů, které jinde v krajině nenajdeme.
Vztah přírody s okolím se nejvíce projevuje také ubývající zvěří, ať už to jsou včely, nebo ptáci. Co to pro přírodu a potažmo lidstvo znamená?
Vědci na úbytek biodiverzity upozorňují dlouhodobě. Jak by mi naši kolegové ornitologové z České společnosti ornitologické potvrdili, tak v případě ptáků ubývají zejména druhy, které jsou vázané na zemědělskou krajinu, jako například křepelky. Děje se tak kvůli intenzifikaci zemědělství, které těmto druhům ptactva nedovolí v krajině volně pobývat a ničí jim úkryty, hnízdiště, ale i zdroj potravy. Stačí se podívat na některá pole, kde se masivně používá chemie, která proniká do podzemní vody využívané stále jako pitné.
Jak z pohledu botanika vnímáte změny počasí, tornádo v Česku nebo nezvyklé tropy?
Extrémní projevy počasí jsou důsledkem probíhajících klimatických změn způsobených mimo jiné i námi. I v našich zeměpisných šířkách dokážou tyto změny nepříjemně překvapit doprovodnými riziky, jako při nedávném velkoplošném požáru v Českém Švýcarsku. Jako botanik pozoruji vysychání krajiny i velkých stromů. Do ochrany přírody a krajiny se pochopitelně také aktivně zapojuji.
Kancelář máte v Průhonickém parku, vnímáte i tam dopady civilizace?
Pracuji v Průhonicích od roku 2000 a všímám si, jak zástavba postupně obkličuje celý park a projevuje se i občasnými úniky splašků do povodí Botiče. Ohrožená je také samotná komponovaná krajina parku jako dědictví zejména po hraběti A. E. Silva Taroucovi, pro které byla zařazena i na seznam památek UNESCO. Dostala první ránu s kůrovcovou kalamitou, po níž utrpěly porosty smrku tvořící pohledovou bariéru, a nyní dožívají i staré stromy.
Má neregulovaná zástavba velké dopady na přírodu?
Už jsem to trochu zmínil. Málo se mluví o tom, že každá stavba ve volné krajině znamená také napojení na infrastrukturu a stává se zdrojem odpadů. Dopravní stavby zase znamenají nepřekonatelnou překážku pro divokou zvěř, zdroj hluku, generují další zábory půdy a takto bychom v negativních dopadech mohli pokračovat. Je potřeba zasadit se bleskově o to, aby nebylo možné levně vyjímat pozemky ze zemědělského půdního fondu pro stavbu skladovacích hal.
Co se může stát, pokud budeme jako společnost pokračovat stejným tempem?
Katastrofických filmů o tom bylo natočeno dost a vždy mě fascinuje, jak jsou u diváků oblíbené. Líčí to nakonec i papež František ve svém Laudato Si a stejně jako on věřím v duchovní obrodu, která nás přiměje k pozitivním změnám.
