Zavlažovací vaky kolem stromů, ale široko daleko jen vysušená tráva posečená na pár milimetrů. Vzrostlá by zadržovala v letních parnech část vlhkosti, minimálně ranní rosu.
Posedlost sečením však radnice měst i malých obcí stále neopouští. I když se leccos zlepšilo, ti osvícenější vědí, že slunce vysušené plochy městské prostředí nijak nezlepší a ještě posílí pocity horka v hustě osídlených aglomeracích. Sečení by ve městech nemělo být tabu, záleží ale na tom, aby ho neurčoval předem neměnný plán údržby městské zeleně. „První seč má proběhnout na přelomu května a června, kdy nejsou vysoké teploty a rostliny mají šanci se vzpamatovat a vytvořit zelenou hmotu na léto. Další má proběhnout v září,“ vysvětluje Marie Straková, specialistka na poradenství ohledně travních směsí. Sekání by nemělo rozhodně probíhat v teplotách nad 26 stupňů Celsia. „Tomu je potřeba přizpůsobit i organizaci práce ve městech,“ dodává Straková.
Vysoká tráva, podobně jako stromy, působí jako přirozená izolace a snižuje teplotu povrchu. Podle průzkumu časopisu Nature Communications se v letních dnech může jednat až o dvanáct stupňů Celsia. Což ve městech brání i vytváření letních tepelných ostrovů.
Dormance není romance. Co škodí trávníkům?
|