Boj o to, aby se plastové lahve a hliníkové plechovky nepovalovaly ve škarpách, dospěl do další fáze.
Od decky po tři litry
Už víme, že za jeden kus by český spotřebitel mohl při výkupu dostat až pět korun, to ale záleží na konkrétní ekonomické rozvaze nápojářů. Také víme, že vracet by se měly obaly od 0,1 litru do tří litrů. Už je vytipováno jedenáct tisíc obchodů nad padesát metrů čtverečních prodejní plochy a dalších sběrných míst. Co ale ještě netušíme, kdy tato malá revoluce v českém odpadovém hospodářství propukne.
„Kulatý stůl mezi naší iniciativou, kde jsou i významní producenti nápojů, a příslušnými resorty by se mohl odehrát už teď v září,“ vysvětluje Kristýna Havligerová, mluvčí Iniciativy pro zálohování. Česko je totiž zemí v rámci Evropské unie, která se zatím dlouhodobě vratným petkám a plechovkám brání.
A co vratné pneumatiky?
„Jsou lehké, lidé si je bez problémů vezmou na pláž i do přírody, stejně tak snadno je tam ale zanechají,“ říká Švédka Anna Larssonová, odbornice v oblasti udržitelného nakládání s odpady z mezinárodní organizace Reloop na adresu PET lahví a nápojových plechovek. Ve Švédsku si tuto „výhodu“ nápojových obalů uvědomovali již před čtyřiceti lety. I proto je v této skandinávské zemi v roce 1984 přidali mezi zálohované obaly. Jak Larssonová uvádí, rodí se i první myšlenky na to, aby stejně zálohované, samozřejmě za vyšší částku než nápojové obaly, byly například ojeté pneumatiky. Také ty velice často končí místo v servisech nebo ve sběrných dvorech na černých skládkách.
Zálohovaná Evropa
|
