V roce 2026 by mělo Česko spustit systém zálohovaných nápojových PET lahví a hliníkových obalů. Jak se blíží termín zahájení, které připravuje Ministerstvo životního prostředí ČR, sílí ofenziva řady obchodníků, zájmových organizací a dalších odpůrců vratných lahví a plechovek. Jsou mezi nimi i zástupci některých krajů a radnic.
Radnice svůj odpor dala do usnesení
Velkým argumentem je, že obce přijdou o peníze, které jim žluté kontejnery přinášejí. Město Olomouc dokonce dotáhlo boj proti zálohám na plastové obaly do oficiálního prohlášení. Zastupitelé vyjádřili v usnesení nesouhlas s připravovaným krokem ministerstva životního prostředí.
„V zemích, kde bylo zálohování PET lahví zavedeno, nemají tak dokonalý systém sběru separovaného odpadu jako my. PET ze žlutých popelnic je kvalitní a čistý. Vyzýváme proto vládu, aby byl zachován stávající systém sběru separovaného odpadu a nebyl zaváděn tento povinný zálohový sběr,“ uvedl náměstek olomouckého primátora Otakar Štěpán Bačák. Jenže nejen Olomouc, ale i další profesní organizace, například Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR), využívají k argumentaci ty studie a statistiky, které podporují jejich názor. Jiné názory ignorují nebo je ani neznají. „Tu druhou studii pro svaz obcí jsem nečetl, znám jen jednu,“ uvedl nedávno Tomáš Prouza, prezident SOCR při argumentaci, proč se podle něho nemá měnit stávající systém žlutých kontejnerů.
Jednou proti, podruhé pro
V roce 2019 zpracovalo Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA) studii, která považuje zavedení zálohovaných petek a plechovek za neekonomickou a zbytečnou variantu. O čtyři roky ale pro Svaz měst a obcí ČR zpracovalo studii, která naopak považuje placené plasty a plechovky za výhodu, a podle této analýzy bude systém pro obce naopak výhodný. Deník Metro položil řediteli CETA Aleši Rodovi dotaz, jak dospěli ke dvěma odlišným závěrům. Rod, člen Národní ekonomické rady vlády, však na dotaz nereagoval.
U sousedů ušetřili
Slovensko praktikuje zálohování petek a plechovek již druhým rokem. Přes počáteční problémy se situace stabilizovala a odběr se nyní pohybuje kolem devadesáti procent těchto plastových a plechových nápojových obalů, které se u našich sousedů prodají. K velkým obchodům, jež musejí obaly vykupovat povinně, přibývají i ty malé, na které se povinný výkup nevztahuje.
„Podle slovenského Sdružení měst a obcí si města naopak pochvalují nižší náklady na úklid,“ říká Kristýna Havligerová, manažerka pro komunikaci a vnější vztahy české Iniciativy pro zálohování. Z veřejného prostoru i z přírody na Slovensku totiž poházené obaly od nápojů zcela zmizely.
V Česku to zatím zkoušíme, zájem lidí roste
|