Pofukoval mírný větřík, teplota se krčila kolem dvanácti stupňů, podzimní listí se ještě drželo na stromech. Na trati půlmaratonského závodu z pražského Braníka podél Vltavy panovalo fajn klima.
Hned na startu jsem se chytl chumlu asi patnácti běžců, kteří drželi tempo za dívkou v zeleném rozlišováku a s praporkem, na kterém se třepotalo: cílový čas 1 hodina 45 minut. Ano, když mi ten praporek za celých 21 kilometrů nezmizí z dohledu, zaběhnu si osobní rekord.
Abych to zkrátil. Během trasy na mě přišly snad čtyři krize, pokaždé mě z nich vytáhla štíhlá „lokomotiva“ s rozlišovákem. Někde před otočkou ve Vraném nad Vltavou jsem už věděl, že se ta milá vodička jmenuje Dominika, je bývalou fotbalovou reprezentantkou a pracuje pro Fotbalovou asociaci ČR (FAČR). Do toho závodně běhá, trénuje na maratonský čas 2 hodiny a 40 minut a občas si udělá radost tím, že při závodě „táhne“ hobby běžce, jako jsem já. „Sama tvrdě trénuju a vím, jak povzbuzující může být, když máte na trati někoho, o koho se můžete opřít a kdo vám zaručí, že závod nepřepálíte nebo naopak nerozeběhnete pomalu,“ usmívala se na mě už dávno v cíli Dominika, díky které jsem stlačil svůj osobák na 1 hodinu, 43 minut a 50 sekund.
Nedalo mi to a s Dominikou Týlovou jsme se pár týdnů po závodě sešli. V redakci jsme zrovna dávali do kupy tyto povánoční noviny. A já si říkal, že pár (nejen zimních) rad pro začínající i pokročilé běžce může přijít vhod.
Parta vodičů z půlmaratonského závodu konaného 28. října. Dominika Týlová pózuje zcela vpravo.
Já osobně běhám už pět let a vím, že první týdny a měsíce jsou rozhodující. Co „prvoběžcům“ doporučujete?
Důležité je začít postupně a pomalu. Mít trpělivost, zvlášť první měsíc je nejtěžší. Nejlepší je si k sobě najít někoho, kdo vám nedovolí vynechat trénink nebo to vzdát a bude vás ve všech směrech podporovat. Hlavní je netlačit na pilu, nervat to na sílu a přes bolest. Stačí vytrvat a pak už přijde ten vytoužený výsledek.
Jak jste vlastně začala s běháním vy?
Sport byl vždy součástí mého života, rodiče mě k němu vedli odmalička. Už když jsem hrála fotbal, tak byla atletika můj doplňkový sport. Po ukončení fotbalové kariéry jsem si musela v hlavě urovnat, co vlastně chci. Že už to nebude hra, kde proti vám stojí jedenáct hráček, ale že to bude pouze boj se sebou samotnou a proti sobě. Běh!
Běhání má tu výhodu, že je téměř nezávislé na rozmarech počasí. Teď máme venku celkem chladno, přesto jsou stezky plné běžců. Co byste doporučila?
Základem je obléknout se jako cibule. Pokud mě čeká pohodový klus, mám radši, když je mi tepleji, ale osobně doporučuji příliš nepřehánět množství vrstev. Když jdu nějaký těžší a rychlejší trénink, tak většinou skončím u toho, že doběhávám v tričku nebo ve sportovní podprsence, ale nejdůležitější je pro mě mít na hlavě čelenku a na rukách rukavice.
Bez ohledu na počasí je tu ještě další trabl. Nedostatek času. Já mám dvě malé děti, většinou trénuju ráno, syna předám do mateřské školky, pak si zamakám na tratích u nás v Podolí a mířím do práce. Jak to kloubíte vy?
Musím se přiznat, že občas je to náročné a potřebovala bych, aby měl den nejméně 48 hodin. Naběhávám stovky kilometrů, ale každý týden je jiný. Odvíjí se to od toho, kdy závodím a kdy ne. Jsou v něm dlouhé volné běhy, intenzivní běhy, tempa, fartleky, posilovna, kolo, plavání. Do toho člověk musí ještě kvalitně a poctivě regenerovat, dobře jíst a hlavně spát! Každopádně musím poděkovat, jak jsou v práci hodní, respektující a vycházejí mi vstříc, když potřebuji.
To mi prosím ještě přibližte. Čím vším vás FAČR zaměstnává?
Působím na finančním úseku. Za poslední půlrok jsem měla možnost být u úspěšného finále UEFA Konferenční ligy v Edenu, nebo u nedávného zápasu české reprezentace proti Moldavsku.
David Halatka, editor deníku Metro. Běhá pět let, trénuje ráno před prací. Měsíční porce činí 120 naběhaných kilometrů. Fotka je přímo z finiše půlmaratonského závodu v Braníku. Výsledný čas 1:43:50
Nejbližší běžecké závody
|
