Setkali jsme se jen pár měsíců od posledního ze série lockdownů, které promazaly mapu pivařských bašt. Jak se vám povedlo přežít?
Víte, co hodnotím jako přešlap a omyl? Že čím menší jste měli podnik, tím menší podporu od státu jste mohli očekávat. Ale to bych mohl nadávat na několik stránek a na určité politické strany. (směje se) Každopádně se mi vytvořil sice nechtěný, ale volný čas na rekonstrukci, takže jsem vše předělával vlastníma rukama a občas někomu načepoval pivo do petky nebo kelímku z „okénka“. Naštěstí díky zajímavým pivům lidé alespoň nějak chodili. Popravdě mít na čepu jen nějaký klasický velkopivovar, tak bych zkrachoval. Zároveň jsem musel začít víc působit on-line, což stálo další peníze, které už jsem dvakrát neměl. Ale to jsou nutné investice, jež se prostě vyplatí časem, nyní je například díky tomu i celá aktuální nabídka neustále on-line, což si dost lidí chválí.
Jak jste proměnil či obohatil paletu Pivní ambasády?
Dost se mi osvědčují tap takeovery, což znamená, že naše pivní kohouty ovládne hostující pivovar. Je to celkem zajímavý způsob, jak představit pivovar a zároveň velkou část ochutnat, aniž by člověk musel jet přes půl republiky. Většinou je pivo tak na sedmi kohoutech z daného pivovaru a přijíždí delegace od majitelů, sládků a podsládků, pokaždé je to trochu jiné, ale vždy super. Další příjemnou akcí jsou Vašnostovy pivní kurzy. Když mě Vašek Štursa oslovil, zda by mohl u mě učit vařit škopky pro domovarníky, tak jsem neváhal. Dále občas dělám i řízené degustace, přibudou i pivní kvízy.
Blíží se Velikonoce a s nimi zelené pivo...
Tak na to jsem upřímně zvědav, bude to moje „zelená“ premiéra. Nicméně budu mít různé styly zelených piv na snad všech osmi kohoutech. Ale když jste se dotkl speciálních akcí, už teď se těším na Oktoberfest, kde na sebe navlečeme bavorské kroje a festivalová piva lijeme do tupláků, takže není třeba jezdit do Mnichova.
Které pivo či pivní styl v současnosti favorizujete?
Poslední dobou jsou docela hitem „kyseláče“, což je osvěžující pivo do kysela, často s nějakým ovocem. Nyní se také nově objevuje Grape Ale, což je zase taková míchanice piva Ale s trochou vína. Ale u mě osobně aktuálně vede Pastry Sour Ale z pivovaru Sibeeria, kolikrát to chutná spíš jako ovocný džus, protože ovoce je v tom opravdu hromada, zároveň je to i dost nebezpečné, neboť má až osm procent alkoholu. Ale to je právě na pivu to úžasné, nyní jsme ve zlatém věku a chutí může být opravdu stovky tisíc a pořád je to pivo, protože záleží na kvasnicích, vodě, sladu, chmelu a k tomu se tam ještě dá přidat ledacos a vše má spoustu tisíc variant.
PRAHA? AHA!
