metro.cz

Počasí v Praze

11 °C / 25 °C

Pondělí 29. dubna 2024. Svátek má Robert

Změna práce pomůže, ale není to zadarmo. Jen pokud změníte také vzorce chování

  9:27
Pocity syndromu vyhoření trápí v Česku každého pátého člověka. Recept na řešení jsou. Chce to spolupráci mezi „pacientem“ a odborníkem.
Psychické obtíže spojené se stresem z práce se nejprve projevují nenápadně. | foto: Profimedia.cz

Je neděle odpoledne. Cítíte se nervózní z ničeho nic? Jste podráždění, více se potíte, pociťujete nechutenství? Možná právě prožíváte syndrom nedělního odpoledne, tedy tíseň z končícího víkendu a nadcházejícího pracovního týdne. Podle statistik postihuje tento takzvaný nedělní blues tři z pěti lidí. Myšlenky na končící volno aktivují stres z návalu práce, který už za pár hodin začne. To může způsobovat pocity deprese nebo úzkostné stavy.

Světová zdravotnická organizace (World Health Organization) uvádí, že celosvětově je každý rok kvůli onemocněním souvisejícím se stresem promarněno zhruba dvanáct miliard pracovních dní, což má za následek ztrátu produktivity v hodnotě 25 bilionů korun.

Během koronavirové pandemie rapidně narostl výskyt depresí, úzkostných stavů a dalších psychických obtíží. V souvislosti s opětovnými narůstajícími počty nakažených, přetrvávající válkou na Ukrajině a ekonomickými dopady, které tato období způsobila, se odhaduje, že potíží s duševním zdravím bude přibývat.

Chronický stres způsobuje únavu i cynismus
To, že trpíte nějakou formou psychických obtíží, nemusíte poznat hned. Varovné signály jsou totiž snadno zaměnitelné a lidé mají tendenci je zlehčovat a dlouhodobě ignorovat.

„Začíná to většinou nenápadně. Sem tam si člověk přečte článek o syndromu vyhoření nebo rady, jak si lépe rozvrhnout práci. Za pár měsíců už má pocit, že i on už dohořívá a na práci přestává stačit,“ poukazuje Michal Novák z pracovního portálu Profesia.cz na jeden z velmi častých fenoménů – syndrom vyhoření.

Ten se původně vztahoval především k lidem, kteří vykonávají pomáhající profese, například lékaři, sestry nebo pečovatelky z léčeben dlouhodobě nemocných. V současnosti tento stav chronického stresu v Česku pociťuje každý pátý člověk.

K příznakům syndromu vyhoření patří fyzické a emocionální vyčerpání, ztráta empatie a soucitu, cynismus, únava, zhoršená koncentrace, ale i tělesné příznaky – bolest na hrudi, závratě nebo třeba bolesti hlavy. Tento koktejl potíží vede k častějšímu zůstávání na nemocenské.

„Častá absence, snížená sociální interakce s ostatními kolegy a nezájem o práci – to jsou některé z příznaků, že se kolega potýká s větším problémem, než je dočasná únava,“ objasňuje Novák. Jako vysvobození by se na první dobrou mohla zdát změna zaměstnání. Jedním z klíčových faktorů, které mohou duševní pohodě pomoci, nebo jí naopak dát zabrat, je právě práce a prostředí, ve kterém ji vykonáváme.

Ale ani změna nepomůže, dokud budeme stále opakovat stejné vzorce chování – tlak na vlastní výkon nebo obavy ze selhání, které vedou k chronickému stresu.

Jiné zaměstnání nemusí přinést změnu k lepšímu
„Jakákoli práce se dá dělat ze stavu pohody a štěstí,“ věří Martin Jotov, zakladatel a místopředseda neziskové organizace Porozumění mysli. „Když přestanu věřit, že mě současná práce dělá nešťastným, že je nudná, zlá, špatná, a podívám se na to, jestli si ji nemůžu nějakým způsobem užít, naše produktivita pravděpodobně půjde nahoru a bude nás to víc bavit,“ vysvětluje Jotov a pokračuje, že to ale neznamená, že musíme v současném zaměstnání zůstat. „Pořád stojí za to se podívat na to, co mě baví, komu bych chtěl pomáhat. Když se tyto dvě věci potkají, vznikají z toho ty nejlepší firmy, nejlepší zaměstnání, které mohou lidé dělat třeba celý život,“ objasňuje Jotov.

Chytřejší zaměstnavatelé se proto o takzvaný wellbeing (v překladu blahobyt nebo pohoda na pracovišti) svých zaměstnanců začínají starat. Vědí totiž, že spokojení pracovníci jsou efektivnější a výkonnější a nemají potřebu zaměstnání opouštět.

„Od září jsme představili našim zaměstnancům balíček benefitů podporující rovnováhu mezi osobním a pracovním životem. Záleží nám na jejich zdraví,“ popisuje Šárka Vránová, HR manažerka Accenture ČR. Je ale otázkou, zda a v jaké míře podobné benefity pomohou lidem cítit se v práci šťastně a jak pomohou těm, kteří se již s problémy s duševním zdravím potýkají.

Autor: Veronika Reicheltová Metro.cz

Hlavní zprávy

Umělá inteligence by se ráda stala psychoterapeutem. Opravdu dokáže pomoci?

vydáno 29. dubna 2024  5:53

Textů o AI jste už určitě četli mnoho. Umělá inteligence se snaží rozvíjet doslova v každém oboru. Jistě už jste slyšeli o AI v soudnictví, v IT...  celý článek

Písni Nothing Else Matter trumpeta velmi sluší, říkají kluci z kapely Melanchollica

vydáno 28. dubna 2024  5:33

Tribute kapely oslavující svoje vzory jsou běžnou součástí hudební scény. V Česku se ale před rokem zrodil projekt, který se běžnému napodobování cizích...  celý článek

Pražské mrakodrapy. Víte, že ten úplně první na světě měl pouhopouhých deset pater?

vydáno 28. dubna 2024  11:48

Praha je dobrodružství a romantika. Také nikdy nekončící zdroj zajímavostí. Stačí jen zvednout oči od displeje mobilního telefonu a nestačíte se divit....  celý článek

Když opravdu chcete, tak tomu dáte sto procent, říká běžkyně Marcela Joglová

vydáno 27. dubna 2024  6:48

Otevřela oči mnoha lidem. Přiznala se k bulimii. Sport jí pomohl přes mnohé starosti se „převalit“. To je Marcela Joglová, česká běžecká vytrvalkyně. Když...  celý článek