Po povodních v roce 2002 klesly ceny nemovitostí v záplavových oblastech až o 30 procent. Dnes už na ně tato událost prakticky žádný vliv nemá. Smlouvat o cenách se snaží jen lidé, kteří v dané lokalitě povodně zažili. Naopak je nekupují ti, kterých se povodně bezprostředně dotkly.
Rizika si lidé uvědomují, spoléhají ale na zábrany
Rizika bydlení v takovýchto oblastech si lidé uvědomují. "Dříve chtěla spousta lidí bydlet u řeky, dnes už zde spíše nakupují rekreační objekty. Velké rodinné domy mají raději na kopcích a dál od vody," říká Miroslav Jonáš ze společnosti M&M Reality, podle kterého kupující často studují protipovodňové mapy.
V Praze pak mapy sledují hlavně ti, kteří se zajímají o lokality jako Holešovice, Karlín, Braník, Modřany nebo Radotín. "Pokud ale chtějí byt v centru, povodňové mapy neřeší," dodává Miroslav Jonáš. Lidé se totiž hodně spoléhají na opatření, která města po povodních přijala.
Některé adresy jsou nepojistitelné
Rizika záplav mají čtyři stupně. Na prvním můžete být bez obav, čtvrtý stupeň znamená, že s povodněmi můžete najisto počítat. "Každá pojišťovna má možnost samostatného hodnocení rizika, objekty v rizikové zóně 4 jsou však zpravidla nepojistitelné proti nebezpečí povodně," vysvětluje mluvčí České asociace pojišťoven Jolana Ackermannová. V individuálních případech však mohou pojišťovny svá stanoviska přehodnotit. To například tehdy, když dům stojí na kopci oproti okolním stavením, nebo bylo-li upraveno řečiště toku nebo vybudován odtokový kanál. Obměkčit pojišťovny též může skutečnost, že dům je postaven na pilotech nad terénem.
Strážce streamu
