Je dnes o mapy zájem?
O mapy zájem je, ale prodej je podstatně nižší než před lety. Naše vydavatelství má ale vlastní tiskárnu, a tak jsme schopni dělat mapy v menších sériích a zajistit tak to nejpodstatnější – aby prodávaná mapa byla co nejaktuálnější. V Žaketu tak tiskneme i mapy v malých nákladech, které mnohdy musíme dotovat z jiných činností. Některé mapy se totiž dělají v nákladu třeba pouze pěti set kusů a jedná se spíš jen o doplnění portfolia. Rozhodně je netiskneme za účelem vydělat. Takovým případem je mapa pražské dopravy, kterou děláme vždy s každou větší dopravní změnou. To znamená třeba i dvakrát do roka.
Vyjde vždy s větší dopravní změnou i nová mapa?
Součinnost mezi plánováním dopravních změn a vydavateli map není. Příslušné instituce dělají změny v dopravě a my je musíme sledovat. Snažíme se o vydání map přiblížit co nejblíže datu avizovaných změn. Což se poměrně daří. Problémem jsou i odklady zprovoznění staveb oproti plánovaným termínům. Vezměte si třeba tunel Blanka. Datum otevření se stále posouvá, v podstatě již roky není jasné, jaký stav do mapy dát. My tunel máme v naší mapě už od roku 2010 jako plánovaný, takže je uveden značkou s „potlačenou“ barevností doplněnou nápisem „Ve výstavbě“. Až tunel otevřou, tak ho v mapě zvýrazníme. Kdy to ale bude...
Jak často mapy vychází?
My všechny tituly aktualizujeme minimálně každý rok. Některé mapy se ale dělají průběžně, s aktualizací třeba i třikrát ročně. Pro jiné, jako například mapu centra, stačí aktualizace i jednou za dva roky, protože v této oblasti již k tolika změnám nedochází. Navíc turistu většinou zajímá jen metro do centra, Václavské náměstí a Královská cesta na Pražský hrad. Naopak mapy s informacemi o celém pražském katastru musíme aktualizovat častěji. Příkladem může být velká mapa Prahy s průvodcem.
Kde se o změnách v infrastruktuře dozvídáte?
Neexistuje žádná centrální informační databáze, kde byste tyto informace mohli zjistit. Jako tvůrci map sledujeme veškeré možné zprávy. Sledujeme periodika městských částí, která píšou, kde se revitalizují parky či kde je nová cyklostezka. Také sledujeme informace z Ředitelství silnic a dálnic, ze stavebních firem, z developerských projektů a podobně. Velkou částí změn jsou změny názvů ulic. Ty schvaluje magistrát zhruba jednou za čtyři měsíce, většinou jde o desítky změn. Nejvíc jich snad bylo v letech 2005 a 2006. Na této práci se v podstatě podílí celá firma. Když něco zjistíme, ihned změnu zapracujeme do databáze. Celkem uděláme za rok v mapách stovky změn. Běžný uživatel si jich však ani nevšimne.
Kolik druhů map máte?
V současnosti máme dvacet sedm pražských mapových titulů. Dřív jsme jich měli i více, ale bylo nutné některé z nich stáhnout z trhu, zejména vzhledem k rozšíření smartphonů, navigací a třeba i portálu mapy.cz. Dřív byla na každé stanici metra privátní trafika a všechny naše mapy prodávaly. My se s jejich majiteli často znali osobně. Dnes je všude jedna síť trafik Relay s jednotnou nabídkou a podmínky prodeje jsou obdobné jako v supermarketech, takže jsou pro malé vydavatelství neakceptovatelné.
Jak dlouho mapy děláte?
Mapy dělám komerčně od doby, co mám firmu, tedy od roku 1991. Za socialismu tu byl jen státní podnik Kartografie Praha. To byl monopol na tištěné mapy. Mít výrobu map pod naprostou kontrolou jako věc podléhající utajování, to byl hlavní cíl komunistů, proto nebyla ani žádná konkurence. Mapy byly kontrolované, byly uměle deformované či souřadnicově posunuté.
Jak se za těch dvacet čtyři let změnila vaše práce?
První mapa byla kreslená ručně tuší. Pak se objevily programy na kreslení. My jsme jako první začali používat privátní program ze Švýcarska. Původně to byl program na mapy pro orientační běh. Ale nás tady v Česku napadlo, že by se mohl používat i pro tvorbu map komerčních. Psali jsme proto tvůrcům tohoto programu do Švýcarska, ať do něj přidají pár funkcí, třeba práci s textem. A tak i trošku díky nám se pak rozhodli udělat ze svého produktu OCAD univerzální mapový software.
