Proč podle vás Praha nezhasla osvětlení památek během zákazu nočního vycházení?
Praha to vysvětluje tím, že nechtěli občanům v době uzavření společnosti kvůli covidu přidat jakési další omezení, aby to nepřispělo k jejich negativnímu vnímání situace. Do určité míry to chápu, ale logiku to nemá. Když byl zákaz vycházení, na památky se stejně nikdo nedíval. A spánek ve tmě je důležitější než pocit, že se někde nezhaslo.
K dohodě s Prahou však přece jen došlo. Na Den Země město nerozsvítilo osvětlení u 50 památek. To byl váš nápad?
Vzešlo to z prezentace odborníků na světelné znečištění na jednání pražského výboru pro životní prostředí. Tam jsme ten námět vyslovili. Proč se má svítit na památky, když to stejně nikdo nevidí? A Praha se toho ujala a zhasla aspoň symbolicky na Den Země. To oceňuji.
Může město se světelným smogem bojovat i dál? Máte nějaké nápady?
Mám, a velmi pozitivní je to, že je sdílí i Praha, její představitelé, kteří mají v gesci agendu, která to skutečně může ovlivnit. Už nyní se řeší osvětlení budoucích mostů a dopravních staveb tak, aby omezovaly světelné znečištění. Základem je, a to Praha ví a u nových instalací to dělá, svítit pouze účelně, svítit teple bílými barvami, neoslňovat a v době nočního klidu snižovat intenzitu světla. Je také třeba začít řešit soukromé subjekty, které ke světelnému znečištění také přispívají – průmyslové podniky, obchodní centra, výlohy obchodů osvětlené v noci.
Technologie hl. m. Prahy postupně upravují lampy. Některé v noci například snižují intenzitu záření. Z toho máte asi radost.
Je vždy potěšitelné, když na místě, kde někdo rozhoduje, je zároveň někdo, kdo tomu rozumí. Technologie hlavního města Prahy začínají instalovat veřejné osvětlení odpovídající trendům ve světě, které se snaží světelné znečištění snížit. Jsme v kontaktu a spolupracujeme. Občan možná tu změnu tak rychle nepozná, protože životnost osvětlovacích soustav je desítky roků, ale směr je určen správně. Veřejné osvětlení Prahy má za cíl svítit dobře. A dobře znamená účelně, jen tehdy, kdy je potřeba, a jen tam, kam je potřeba, a samozřejmě nikoliv na oblohu, ale do dolního poloprostoru.
Proti světelnému znečištění bojuje i Brno. Nedávno se tam odehrál zajímavý experiment. O co v něm šlo?
Brno se rozhodlo na dvě a půl hodiny zhasnout veškeré veřejné osvětlení. Ve spolupráci města, Vysokého učení technického v Brně a dalších subjektů se měřilo, jaký podíl na světelném znečištění má veřejné osvětlení. Předběžné výsledky ukazují na to, že je to zhruba polovina. Že když se zhasnou lampy, v ulicích rozhodně není tma. S nadsázkou bych tedy poznamenal, že by Brno mohlo ušetřit za osvětlení, protože to zajišťují výlohy a reklamy. Nebo naopak, a to už je myšleno vážněji – musí soukromá světla svítit i ve dvě ráno? Jsme ve 21. století a na zabezpečení objektů máme technologie, takže už nemusíme do přírody a lidem do oken nesmyslně svítit celou noc.
Strážce streamu
