„Pokud jde o katalyzátor filmu, pro Kaze je to fakt, že se jako poslední ze svých sourozenců ještě neoženil. A tak se z různých důvodů rozhodne pro domluvený sňatek. Druhá postava, Zoe, zase nedostala práci na dokumentu, po které velmi toužila,“ říká pro deník Metro herečka James.
Co vás na projektu nejvíce zaujalo?
Scénář mě zaujal hned z několika důvodů. Zaprvé si myslím, že scenáristka Jemima Khan odvedla skvělou práci a napsala příběh, který je vtipný a plný emocí, jak to romantické komedie umí. Ale přináší i něco nového, kulturně zajímavějšího a opravdu parádní příběh. Navíc Shazad, který hraje Kaze, je jeden z mých nejbližších přátel, kamarádíme se přes deset let. Takže když mi v průběhu prvního lockdownu přišel e-mail a zjistila jsem, že Kaze hraje právě Shazad, řekla jsem si, že do toho rozhodně musím jít.
Co Latif snímku přináší?
Shazad je velmi citlivý a jako herec pohodář. Neřešíte s ním žádné blbosti ani ego. Je celou dobu tak uvolněný a přesný v tom, co dělá. A jde opravdu do hloubky a je velmi pečující. Myslím, že je jako Kaz perfektní a vnáší do role hodně ze svého osobního příběhu, ze svého vlastního života. Myslím, že je to pro něj osobní. Příběh díky němu působí velmi aktuálně.
Popíšete čtenářům Metra, o čem snímek pojednává?
Moji hrdinku Zoe vidíme, jak přichází s různými nápady. Trápí se, hledá, co bude dělat dál. Potřebuje vědět, jaká bude její další role, tedy ne role, pardon, její další příběh. A v takové situaci se dozvídá, že se její nejlepší kamarád, nebo spíš kamarád z dětství, chystá vstoupit do domluveného manželství. A tak se bezhlavě rozhodne, že přece může natočit film o něm. Potom vidíme, jak se Kaze snaží přesvědčit, aby ji ten příběh o tom, jak si bere někoho cizího, natočit nechal. A to je proces, který sledujeme.
Jaká jsou témata snímku?
Film řeší intimitu, to, že něco potřebujeme, po něčem toužíme a snažíme se otevřeně a bez přetvářky vypořádat s tím, jak by měl údajně vypadat život, jak by měly vypadat vztahy nebo jak by měla vypadat rodina. A cílem je to všechno odbourat a poznávat lidi doopravdy.
Jak se pracovalo s režisérem Shekharem Kapurem? V Česku je znám například dvojicí snímků o královně Alžbětě.
Shekhar měl od začátku velmi jasno v tom, že nepůjde jen o komedii, že chce v příběhu najít drama. Opravdu se zajímá o lidi, o to, co je opravdové, o intimitu a lásku. Říkal mi, že Zoe se zmítá v chaosu, jako by byla v pračce nebo sušičce, to byla jeho přesná slova. Dlouze jsme si přes WhatsApp povídali o životě. Začali jsme u scénáře a po chvíli jsem si uvědomila, že už se hodinu bavíme o životě, filozofii. Umí jít velmi rychle do hloubky. Řešili jsme film, postavy a stále konkrétnější věci, až příběh, který jsme se snažili předat, vyvstal tak nějak přirozeně.
Jak jste vnímala spolupráci s Emmou Thompson?
Myslím, že Emma by mohla hrát cokoliv, je neuvěřitelně dobrá herečka. Postavě Cath propůjčuje životní sílu, energii, nadšení a určitou bláznivost. Je to taková křehká paní a člověk s ní trochu soucítí, ale někdy má chuť ji praštit.
Kde se všude točilo?
Natáčeli jsme v Londýně, kde má postava žije na hausbótu. To bylo úžasné, protože jsme se pohybovali na Temži a výhledy odtamtud jsou neuvěřitelné. Celé to působí londýnsky a probouzí to ve mně hrdost na to, že tu žiju, že můžu město vidět v celé kráse. Myslím, že film Londýn zachycuje až požitkářsky. Myslím, že Simon a další produkční to zvládli neuvěřitelně.