Unikátní šetrné zemědělství, které provozují ve dvanácté městské části, je ve finále prestižní ekosoutěže Adapterra Awards. Mají tu totiž mokřady, sady, včelnice i plochy oseté lučními květy. V posledním případě šlo podle místostarostky Prahy 12 Evy Tylové zpočátku o z nouze ctnost.
„Trávníky na sídlištích Kamýk a Lhotka v předchozích horkých letech poškodilo sucho. I po dešti by se na místech, kde tráva uschla, místo ní rozšířily plevele. Na radu odbornice Marie Strakové jsme loni doseli trávníky suchomilnou jetelotravní směsí Papilio na místech, která suchem nejvíce trpí,“ říká pro deník Metro Tylová.
V ní lze mimo trávy najít i byliny jako kopretinu bílou, štírovník růžkatý, barevné jeteloviny nebo řebříček obecný. „Obsahuje i hostitelské rostliny několika druhů motýlů a nabízí dostatek pastvy pro včely. Stávající porosty jsou tak díky dosevu touto směsí odolnější vůči suchu av létě zůstávají zelené. Zároveň některé lokality doséváme i samotným jetelem plazivým a štírovníkem růžkatým,“ dodává Tylová.
Takto velkoplošně bylinky nesejí místo trávníku nikde v metropoli. V některých městských částech jsou nicméně občas k vidění menší plochy jetele. Radnice se u pořadatelů ekologické soutěže „blejskla“ také tím, že některé své pozemky takzvaně propachtovala. K užívání je třetí straně přenechala s podmínkou šetrného hospodaření.
„Jeden z prvních nových pachtýřů v roce 2019 zasel načást pole květnatou louku, vybudoval mimo jiné včelnici, vysadil ovocné stromy a místo chemického hubení hrabošů instaloval berličky pro dravce. V plánu je nyní kaskáda zasakovacích tůní,“ vyjmenovává Tylová. K péči o ostatní pozemky přizvala radnice místní spolky. „Kde předtím rostla řepka, vznikl komunitní permakulturní sad a biokoridor, vyseli jsme louky, kolem cest rostou opět aleje. Soustředíme se na zachování památného dubu a cenného mokřadu. Změna se týká celkem 12 hektarů pozemků, na sedmi z nich jsou opatření už realizovaná. Zlepšení kvality zemědělské půdy a krajiny má nevyčíslitelnou hodnotu,“ vyjmenovává konkrétní změny Tylová.
Když pražští magistrátní úředníci slavnostně křtí nějaký zajímavý ekologický projekt, jako nový rybník či výsadbu většího množství stromů, obvykle je to na okraji metropole. Ne nadarmo jsou proto okrajové městské části zběhlé v ekologii natolik, že se největší experimenty nebojí zkoušet právě tam. Příslovečným průkopníkem je tak Praha 12 v budování takzvaných svejlů. Ve městech tyto zasakovací průlehy pro dešťovou vodu naplněné kamením moc k vidění nejsou. Přívalová voda má totiž ve zvyku téct po suchém ztvrdlém povrchu velice rychle, vůbec se nevsakuje a vytváří erozní rýhy.V koncovém důsledku strhává půdu a kameny, které se pak hromadí na chodníku nebo odtékají do kanálu.
„Jak vodu zachytit? Jednoduše do svejlu. V tomto příkopě naplněném kamenivem se zadrží a vsákne. První jsme loni dali vybudovat ve volnočasovém areálu VOSA v Modřanech,“ doplňuje Tylová.
Ke tradičním metodám přístupu k přírodě se neuchyluje zdaleka jen Praha 12. Jako každoročně letos spásají trávu ve vybrané zeleni v Praze stáda ovcí, koz a krav. Mluvčí magistrátu Vít Hofman se dal před pár dny slyšet, že se stejně jako loni od dubna na chráněných lokalitách pohybují tři stáda ovcí a koz a dvě stáda jalovic. Město se k tradičnímu způsobu údržby vybraných pozemků vrátilo v roce 2000. Zvířata si půjčuje od soukromých zemědělců.
Vzhledem k tomu, že se dovybraných lokalit nedostane tradiční technika, je tento způsob hospodaření na pozemcích nejschůdnějším řešením.
