I přes pokles onemocnění ale odborníci z Českého včelařského svazu (ČSV) očekávají, že v roce 2024 by měla být medová snůška poloviční – až dokonce třetinová – oproti jiným letům. Podle tajemníka svazu Františka Krejčího současný stav počasí napomáhal k rojení, kdy se včelstva rozmnožují, nelétají pro potravu a čekají, až se vylíhne matka.
„V podstatě dva týdny včely nic nedělají a spotřebovávají zásoby. Nakonec se roj nasaje, co může, zásobami na cestu a odletí,“ vysvětluje Krejčí.
Na Táborsku však nejsou včelaři až tak skeptičtí. Jak tvrdí předseda táborské okresní organizace ČSV Antonín Novotný, včelstva v regionu přezimovala poměrně dobře.
„Ve srovnání s loňským rokem je situace rozhodně lepší. Zatím bych ale nerad hovořil o tom, kolik bude medu, na to je příliš brzy. Nicméně nyní je i přes ochlazení situace ještě celkem dobrá. Řepky kvetou, spíše čekáme, jaká bude situace s mrazy,“ podotýká Novotný.
Včelstva prý mají podle něho i v tuto dobu poměrně dost zásob a neměla by tedy v příštích týdnech nijak strádat. „Teplé počasí nám začíná pomalu pomáhat. Včely se celkem dobře zásobily už před několika týdny, kdy byla mimořádně teplá epizoda a spousta rostlin kvetla. Nebýt oteplení, byly by na tom teď bídně,“ domnívá se Novotný.
Drobné zimní úhyny, maximálně do deseti procent, hlásí například Romana Punčochářová z Malšic na Táborsku, podle níž jsou takové hodnoty zcela normální. Skeptická je však s vyhlídkami na příští týdny.
„Všechno vykvetlo na konci března a včely nebyly v plné síle. To, co nasbíraly, teď v chladných týdnech také spotřebovaly. Matka už v tuto dobu hodně plodovala a vše bylo připravené na teplé období. Může se stát, že je budeme v sezoně přikrmovat vlastním medem,“ dodává.
Zároveň si myslí, že pokud nebude velký výpadek produkce medu, mohla by se cena alespoň částečně stabilizovat. „Záleží ale na každém, jestli na tom chce vydělávat, nebo to dělá spíše jako koníček. Jsou včelaři, kteří prodávají kilo za 130 korun, což je ale výrazně pod cenou. Musíme brát v potaz i cenu sklenice, víčka nebo etikety, dále pak také údržbu včelínů,“ pokračuje Punčochářová, která nabízí kilogram medu do 200 korun.
Problém v chladných dubnových dnech nevidí včelař Jiří Válek z Purkarce na Českobudějovicku, jenž se na podobnou možnost připravoval s předstihem. „Tušil jsem, že další snůška nebude, takže jsem raději nerozšiřoval včelstva. Tím bych je akorát oslabil a rozdělená včelstva by mohla takzvaně zachladnout, což by se projevilo na plodu,“ přibližuje svou situaci Válek.
Obecně však vnímá současnou situaci drobnějších včelařů jako hraniční. Může za to podle něho hlavně nestabilní počasí v posledních letech. „Začínal jsem před deseti roky, kdy byla situace o poznání příznivější. Teď jsou výkyvy neuvěřitelné. Navíc trneme, jestli nebudou chtít politici naše příjmy zdanit. Je to pro nás hlavně koníček, tím by včelařství mohlo přijít o spoustu lidí,“ uvažuje Válek, který letos nabízí kilogram medu od 200 korun podle typu.
Dorazí sršeň na jih Čech?
Situaci neulehčuje ani dvojí výskyt sršně asijské na sousedním Plzeňsku, která dokáže systematicky likvidovat do úlu přilétající dělnice. Žádného jedince se na jihu Čech zatím spatřit nepodařilo, nicméně podle odborníků je to spíše jen otázka času, než se objeví i v našich končinách.
„Očividně nemá v našich podmínkách problém vytvořit hnízdo a vychovat spoustu matek. Pokud nějaké sršně přežily tuto zimu, počítám s tím, že teď na jaře už vylétly. Obecně měly přes zimu velmi dobré podmínky. Je ale také možné, že se na nich podepsaly mrazivé teploty z uplynulých dní a nepřežily,“ vysvětluje Novotný.
Podle něj existuje několik způsobů, jak se obávanému predátorovi bránit. „Sršeň je o něco větší než včela, mohly by pomoci zábrany, které u úlu nepřekoná. Jenže včely dokáže lovit i před ním, takže mechanické opatření není stoprocentní. Obecně se dají na podobné škůdce používat pasti s feromonem nebo jinou návnadou, ale se sršní zatím nemáme příliš zkušeností,“ konstatoval Novotný.
