Ve čtvrtek, několik měsíců po zahájení opravy této více než sto let staré památky, si mohli první zájemci ověřit na cifernících sloupku teplotu a vlhkost vzduchu, tlak či si podle něj nastavit na hodinkách přesný čas. „Meteorologický sloupek bude řídit i křižovatku ulic Hybernské a Havlíčkovy. Uvnitř se nachází technické zázemí pro řízení křižovatky, které muselo být zmenšeno a zmodernizováno. Společným využitím sloupku pro měření meteorologických údajů a řízení křižovatky došlo k maximálnímu využití místa,“ říká starosta Prahy 1 Petr Hejma.
Chátrající hranoly
|
Slavnostního odhalení sloupku se zúčastnili nejen zástupci radnice a zmiňované neziskovky, ale také městské firmy Technologie hlavního města Prahy a investiční skupiny Penta. Městská společnost do sloupku investovala asi tři sta tisíc korun, Penta, která má v okolí nádraží své obchodní zájmy, pak přispěla sto tisíci korunami. Akci odborně a materiálně podpořil také Miloslav Černý, který se proslavil odstraněním graffiti na Karlově mostě. Ten také přislíbil, že budoucí čmáranice, které na sloupku případně vzniknou, pomůže odstranit.
Z několika desítek sloupků, které se nacházely po celé České republice, se v Praze dochovaly jen dva, které bylo potřeba zrekonstruovat a znovu je vybavit měřicími přístroji. Druhý, již opravený bratr, stojí v Dejvicích na Vítězném náměstí. „Podle některých důkazů odhadujeme, že sloupek u Masarykova nádraží pochází pravděpodobně z období těsně před první světovou válkou. Neznáme bohužel přesný počet podobných zařízení, která se v minulém století v Praze nacházela. Podle dochovaných fotografií stával jeden sloupek před automatem Koruna na Václavském náměstí, další na Staroměstském náměstí, jiný na Karlově náměstí. Sloupek v Dejvicích na rohu Vítězného náměstí jsme zrekonstruovali v předloňském roce,“ dodává Heyd, která se záchranou kulturního a přírodního dědictví pro příští generace zabývá již řadu let.
Umělý kámen sloupku v Havlíčkově ulici byl odborně zrestaurován uměleckými kameníky Ondřejem Jiráskou a Štěpánem Šefrem, kovové části byly obnoveny a doplněny restaurátorskou firmou TOP Restaurant. Přístroje zkonstruovala firma Amet, a to za konzultace s pracovníky Českého meteorologického ústavu.
Historické meteosloupky sloužily k předpovědi počasí od roku 1850. Do druhé světové války jich bylo po celé Evropě vyrobeno asi čtyři sta. Buď byly tvořené přímo pro dané místo, nebo se dovážely z Německa. V současné době je na území České republiky asi čtyřicítka těchto sloupků.
