Každý zájemce se mohl připojit k rytmu, který udávali známí čeští bubeníci David Koller, Alan Vitouš nebo Miloš Vacík. Návštěvníci si mohli přinést i vlastní bubny a bubínky a přidat se k rytmu. Citace o mlčenlivosti, která provází násilí, četli Bára Hrzánová a Václav Vydra.
Součástí akce na Nádraží Bubny, kde by měl v budoucnosti vzniknout projekt Památník ticha, je expozice Fragment. Do 25. října zde zájemci uvidí fotografie z rodinných alb deportovaných lidí nebo studentský film Revue 1941 - většina jeho aktérů skončila v koncentračních táborech.
„Není pravda, že to nejhorší se už stalo. Je třeba bubnovat i pro to, co teprve přichází,“ uvedl organizátor akce Pavel Štingl.
První transport z Praha do Lodže odjel 16. října 1941. Bylo v něm tisíc židovských mužů, žen a dětí, přežilo z něj jen 24 lidí. Celkem bylo deportováno 50 tisíc obyvatel. Organizátoři Bubnování pro Bubny chtěli nejen uctít památku obětí, ale také apelovat na nadčasový fenomén mlčící většiny, který je podle nich stále jednou z největších hrozeb lidstva.
V prostoru nádraží nedávno majitel tamních budov a pozemků, společnost Orco Property Group, začal s bouráním některých budov. Samotná budova nádraží, kde by měl vzniknout Památník ticha, je památkově chráněná.
Strážce streamu
