„Samotné nádraží je výstavním atributem. Má paměť místa, ze kterého bylo deportováno na 50 tisíc židovských občanů Prahy do koncentračních táborů,“ uvádí autor projektu, filmový dokumentarista a ředitel obecně prospěšné společnosti Památník Šoa Praha Pavel Štingl. „Je spousta památníků minulosti. Byly doby, které budovaly památníky budoucnosti. Co potřebujeme dnes - památník současnosti? Místo, kde se o stigmatech minulých i současných dá otevřeně mluvit,“ dodává.
Na památníku se pracuje již dva roky
Přímo na nádraží Bubny chystají organizátoři počátkem příštího roku instalaci monumentálního objektu sochaře Aleše Veselého. „Odhalení objektu nebude pouze novou sochou ve veřejném prostoru Prahy, ale především sdělením veřejnosti i politikům, že koncepce proměny nádraží Bubny pro Památník ticha je připravena k realizaci,“ uvedl k tomu Štingl.
Přeměnu pražského nádraží Bubny v moderní památník novodobé historie připravuje od roku 2012 společnost Památník Šoa Praha. Hotový projekt ponese název Památník ticha. Dnes již nefunkční objekt se má podle představ organizátorů stát platformou se stálou expozicí, výukovými programy, sezonními výstavami a prostorem pro setkávání.
Z nádraží bylo posláno na smrt 50 tisíc lidí
Nezisková společnost Památník Šoa by měla s majiteli nádraží, Českými drahami uzavřít smlouvu na 50 let. Podle organizátorů projektu je Praha jedním z mála evropských hlavních měst, které ve veřejném prostoru nepřipomíná památku obětí holokaustu. „Máme důstojný památník zesnulým, kteří se nevrátili z transportů, což jsou jména na zdi v Pinkasově synagoze. Ale Praze chybí centrum, kde se dají tyto věci diskutovat,“ řekl již dříve Štingl.
Z bubenského nádraží před více než půl stoletím nastupovali lidé do židovských transportů. Nedaleko stanice bývalo seřadiště a ještě dnes tu je budova, symbolická poslední stanice, odkud bylo téměř 50 tisíc lidí deportováno na smrt.
