S jakými cíli na závody vyrážíte?
Náš tým MRG pojede na Dakar v silné sestavě se dvěma motocykly a jednou čtyřkolkou. Máme také jednoho zahraničního jezdce, Itala Jacopa Ceruttiho. Patřím k lidem, kteří si dokážou reálně zhodnotit možnosti a schopnosti svých jezdců v týmu. Proto si myslím, že základním úspěchem celého týmu je Dakar ve zdraví dokončit, to znamená projet závěrečnou cílovou rampou.
Za nějaké to umístění byste se ale asi nezlobil?
Pokud hodnotím jednotlivě, myslím si, že úspěchem Jacopa by bylo umístění v první patnáctce celkového pořadí motocyklů. Radost bych určitě měl z pozice do 20. místa pro Milana Engela, který jede na KTM 450, a čtyřkolkář Tomáš Kubiena by měl mířit svým výkonem na pozici mezi prvními deseti jezdci v kategorii čtyřkolek. Ale známe to z minulosti, Dakar je vždy nevyzpytatelný.
Ervín Krajčovič
|
Jací jsou podle vás Češi motorkáři oproti světu?
Na silnicích vnímám spíš dobré řidiče než ty špatné, ale obecně bych viděl největší problém ve zkušenostech. Motocyklový boom u náš přišel později, takže se teprve učíme toleranci. Samostatnou a bohužel smutnou kapitolou je přeceňování schopností mladíků za řídítky silných motorek. Proto fandím různým motocyklovým školám a jezdeckým kurzům s instruktory. To je ta správná cesta k bezpečnosti motorkářů u nás.
Sám máte za sebou bohatou sportovní kariéru...
Jezdil jsem od roku 1980. Kariéru aktivního motokrosového jezdce jsem ukončil v roce 1997. Každý, kdo něco dělá, dokáže pochopit, že za těch 30 let mé kariéry motocyklového závodníka byly okamžiky, kdy jsem měl chuť se vším praštit a pověsit helmu na hřebík. Jenže když ty motorky milujete, nic na světě vám nedovolí je opustit.
Jakého úspěchu si historicky nejvíce ceníte?
Asi největšího úspěchu jsem dosáhl svým jedenáctým místem v celkové klasifikaci mistrovství světa družstev (Poháru národů) v roce 1986 v Maggiore nedaleko Milána.
