Kamerový systém na ruzyňském letišti je chytřejší, než by měl být. Alespoň podle týmu organizace Digitální svobody, který si klade za cíl chránit práva fyzických osob v době digitálních technologií. Její stížností na kamery na letišti se nyní zabývá Úřad pro ochranu osobních údajů.
„Chceme, aby úřad prověřil dodržování povinností podle zákona o zpracování osobních údajů. Zdejší systém porovnává biometrický obraz tváří osob zachycených kamerovým systémem s policejní databází zájmových osob, do níž jsou data čerpána z informačního systému PATROS. Ten umožňuje porovnávání v on-line režimu, ale i zpětně, protože biometrické otisky tváří cestujících jsou uchovávány po dobu 30 dnů,“ uvádějí zástupci organizace.
Podle advokáta Jana Vobořila, jenž Digitální svobody zastupuje, je však nedostatečný už samotný právní základ provozu kamerového systému na letišti. Podle zákona lze totiž zpracovávat biometrické osobní údaje pouze tehdy, pokud je to zcela nezbytné, pokud existují vhodné záruky práv a svobod subjektu údajů a pokud je to povoleno právem Evropské unie nebo členského státu.
„Obecné oprávnění monitorovat veřejné prostory nebo obecné oprávnění zpracovávat osobní údaje je pro obdobné kamerové systémy s pokročilými funkcemi jako právní základ nedostatečné. Pokud k tomuto zpracování dochází, jde podle nás o rozpor, a provoz tohoto kamerového systému by tak byl nezákonný,“ vysvětluje Vobořil.
Kamerový systém, který zahrnuje speciálně nastavené kamery, je na letišti provozován od 15. června 2018. Tehdy bylo na software s automatickou detekcí obličejů napojeno sto kamer. V březnu 2019 pak bylo vládou rozhodnuto o rozmístění dalších 45 kamer ve veřejném prostoru letiště na místa s vysokou koncentrací osob. Šlo především o prostory kolem informačních tabulí, kde se cestující a jejich doprovod na delší dobu zastavují.
Jako další porušení zákona organizace vykládá i skutečnost, že policie neprovedla takzvané posouzení vlivu na ochranu osobních údajů. To je podle Vobořila rovněž v rozporu se zákonem. Biometrické sledování se má na Letišti Václava Havla týkat všech, kdo prochází veřejnou i tranzitní částí letiště. I v letech 2020 a 2021 šlo o zhruba tři miliony osob ročně. „V normálním provozu jde o zhruba 18 milionů cestujících,“ doplňuje organizace.
Podle mluvčího Policie ČR Ondřeje Moravčíka, kterého deník Metro oslovil, k porušení zákona pravděpodobně nedošlo. „Můžeme veřejnost uklidnit, že zpracování jakýchkoliv dat v jakýchkoliv databázích je vždy opřeno o platnou legislativu a nevybočuje z ní,“ míní Moravčík. Úřad pro ochranu osobních údajů podnět zatím zpracovává.
