Invalidé na vozíčku a maminky s kočárky. Těmto dvěma skupinám cestujících umí nepříjemně zkomplikovat život nefunkční pohyblivá plošina v metru. Musejí se totiž na nástupiště či z něj dostávat s pomocí ostatních spoluobčanů. V některých stanicích metra podobné „zážitky“ probíhají opakovaně.
„Ve stanici metra A Strašnická došlo začátkem srpna k již několikáté poruše nové plošiny. Stará byla často též mimo provoz. Kde se stala chyba? V roce 2016 se tu například zmiňovaná platforma zasekla a museli přijet i hasiči dopravního podniku. Ti pak museli následně vyprostit uvázlou osobu,“ říká čtenář deníku Metro Martin Stehlík.
Schody, výtahy a pohyblivé plošiny v metru jsou nejen pro čtenáře deníku Metro odjakživa velké téma. Hlásíte nám, když se porouchají a nikdo je viditelně neopravuje. Pozitivní emoce nevyvolává ani jejich absence v některých stanicích. Podobné čtenářské reakce, jakou lze číst výše, se nám proto v minulosti v redakční poště poměrně kupily. Třeba od čtenářky Kláry, jež si nepřála uvést celé jméno. „Na jaře mě nepříjemně potrápila rozbitá plošina na smíchovském nádraží. Je ale potřeba říct, že ji zde teď nahradila nová – lepší a rychlejší,“ svěřila deníku Metro čtenářka.
Bez bariér?
Podle původní koncepce výstavby pražského metra byly všechny stanice projektovány bez možnosti bezbariérového přístupu. Teprve po roce 1989 se pražský dopravní podnik podle své mluvčí Anety Řehkové začal problematikou bezbariérového zpřístupnění stanic intenzivně zabývat. „Od roku 1994 byly již všechny nové stanice uváděny do provozu důsledně jako bezbariérové. Zároveň bylo započato s dodatečným bezbariérovým zpřístupňováním starých stanic. Snahou je zpřístupnit osobám s omezenou pohyblivostí a orientací výhledově všechny stanice,“ vysvětluje pro deník Metro Řehková s tím, že se zprvu pro více stanic jevila jako optimální řešení instalace pohyblivých plošin. Pak se ale ukázalo, že se příliš často rozbíjejí.
„Je skutečností, že provozně se toto řešení oproti předpokladům ne zcela osvědčilo a z dnešního pohledu je již zřejmé, že koncepce používání pohyblivých plošin není obecně v metru ideální. Je to zejména z důvodu jejich značné vytíženosti, která vede k vyšší míře provozního opotřebení jednotlivých částí zařízení a v konečném důsledku i k častějšímu výskytu závad,“ dodává pro deník Metro Řehková, podle které jsou však poruchy mnohdy způsobeny i chybnou obsluhou cestujících. Je totiž odlišná od samoobslužných výtahů.
„Často také evidujeme případy způsobené vandalismem. I z těchto důvodů proto již k novým instalacím pohyblivých plošin v prostorách metra nedochází, a naopak plošiny, pokud je to možné, postupně nahrazujeme osobními výtahy,“ doplňuje Řehková. Poslední taková rekonstrukce proběhla letos ve stanici Nádraží Holešovice, kde byl 13. července uveden do provozu nový osobní výtah. Další podnik buduje ve stanici Jiřího z Poděbrad a do budoucna plánuje zdviže doplnit i do stanic Flora, Želivského, Radlická a již zmiňovaná Strašnická.
Poslední čtyři platformy
V současné době provozuje Dopravní podnik hlavního města Prahy již pouze čtyři pohyblivé plošiny, dvě ve stanici Smíchovské nádraží a po jedné ve stanici Nové Butovice a Strašnická.
„K náhradě smíchovských plošin výtahy dojde v rámci akce navázané na výstavbu nového terminálu Smíchov. Ve stanicích Nové Butovice a Strašnická zatím dopravní podnik rekonstrukci neplánuje, neboť aktuálně před uvažovanými rekonstrukcemi stávajících zařízení upřednostňuje přípravu a realizaci výtahů do stanic, kde bezbariérové zpřístupnění není doposud vůbec řešeno,“ popisuje pro Metro Řehková.
„Pro zvýšení provozní spolehlivosti a odstranění rizik byly letos všechny čtyři provozované plošiny podrobeny rozsáhlé rekonstrukci. Bohužel se po této rekonstrukci na plošině ve stanici Strašnická projevily určité komplikace, které byly neprodleně řešeny se zhotovitelem. Jednalo se opakovaně o drobné závady, které souvisely s provedenou rozsáhlou opravou a usazením, záběhem, dílů. Nyní předpokládáme vyšší spolehlivost,“ krčí rameny Řehková a dodává: „Cestující veřejnost můžeme ubezpečit, že opravy pohyblivých plošin stejně jako osobních výtahů ve stanicích metra jsou pro nás prioritou a snaží se je vždy realizovat neprodleně v co možná nejkratším termínu tak, aby nedocházelo k omezování možnosti bezbariérového cestování.“
Necestujte sami
Deník Metro nahlédl do smluvních přepravních podmínek. Z nich de facto vyplývá, že pokud chcete cestovat s kočárkem pražským metrem, měli byste mít s sebou vždycky parťáka. Rozbitá plošina či absence výtahu by vás tedy neměla rozhodit ani v případě, že nemůžete vyjet na eskalátoru.
„Naložení a vyložení dětského kočárku (v metru pomoc druhé osoby při přepravě dětského kočárku na pohyblivých schodech) si musí cestující zajistit sám. Na pohyblivých schodech mají pak kočárek s dítětem přepravovat dvě osoby tak, že jedna stojí pod kočárkem a druhá nad kočárkem. Pro dvě osoby by neměl být rovněž problém snést kočárek po pevném schodišti,“ píše se v podmínkách.
Smluvní přepravní podmínky organizátora pražské dopravy Ropid doplnil ve vysvětlení čtenáře i dopravní podnik, a to koncem loňského roku. „Činnost související s přepravou kočárku nelze zabezpečit. Naši zaměstnanci nesetrvávají nepřetržitě na svém stanovišti a mohou být z provozních důvodů nedosažitelní. Nemohou z vlastní iniciativy ani žádat kolemjdoucí cestující o pomoc a vystavovat je nebezpečí vzniku úrazu. Doporučujeme vyzvat k pomoci zdatného spolucestujícího, který sám zváží své fyzické schopnosti,“ vysvětluje podnik a dodává: „Zatím nemůžeme stoprocentně plnit požadavky všech cestujících. Za tuto skutečnost se omlouváme.“
Bezbariérové Brno
V pražském metru je celkem 61 stanic, počítáme-li přestupní stanici na každé trati zvlášť. Bezbariérových je 46. Naopak co se povrchové pražské MHD týče, bezbariérové spoje drtivě převládají. Vstřícná hromadná doprava pro vozíčkáře a maminky jezdí i v Brně. Zde jsou autobusy a trolejbusy jen bezbariérové. S posledními schodovými autobusy a trolejbusy se Brňané rozloučili v červnu.
Bezbariérová hromadná doprava v Česku
|
