„Rád cestuji různě po světě vlakem a zkoumám dopravu v jiných městech i v metropoli. Takové množství zajímavých fotek mám k dispozici proto, že jsem již několik let častým spoluorganizátorem akcí pro fanoušky MHD s názvem Fotojízdy. Tyto události spočívají v tom, že si naše parta nadšenců či nějaký dopravní spolek zapůjčí speciální vůz pro zájezdovou či komerční dopravu a navrhnou si trasu, kudy chtějí jet. Po trase se pak dělají fotozastávky, kde si naaranžované vozy fotíme,“ přibližuje Hranický.
První taková akce se konala před 14 lety v Ostravě. Tehdy byl hlavním organizátorem ještě řidič trolejbusu a výpravčí zdejší trolejbusové vozovně Michal Mikula. U zdejších fandů sklidila tak velký úspěch, že se poté opakovala i na Slovensku. To už ale kormidlo převzal Hranický. „Tehdy jsem dělal akce takříkajíc na vlastní triko s rizikem, že když mi účastníci nepřijdou, budu peníze doplácet ze své kapsy. Nyní máme kolem sebe zkušený tým a máme i svůj spolek,“ dodává.
Mezi vůbec nejúspěšnější Fotojízdy patřila podle Hranického třeba jízda tramvají Ringhoffer přezdívanou „Bovera“ a 6MT z České Lípy. Akce s úzkorozchodnými tramvajemi z Liberce do Jablonce se uskutečnila ve spolupráci s Boveraclubem v rámci rozloučení s posledními provozními tramvajemi Tatra T2R v pravidelném provozu.
Mezi další úspěšné akce řadí fandové jízdu trolejbusy Škoda 24Tr v Mariánských Lázních, jízdu retro trolejbusy Škoda 14 a 15Tr v Bratislavě nebo tramvajemi Tatra T6A5 v Bratislavě. „Naším cílem je mít spokojené účastníky, nikoli vydělávat na akcích peníze. V případě, že nám nějaké peníze zbudou, investujeme je do další akce, která následně může být levnější a dostupnější ostatním nadšencům dopravy. Na každé akci nabízíme zájemcům malé překvapení. V květnu roku 2019 v Ostravě se jednalo například o přidaný vůz Karosa B961E, který v brzké době svůj provoz ukončí,“ doplňuje Hranický a dodává, že už brzy spustí se svým týmem vlastní YouTube kanál.
Na příští akci, kterou bude Hranický spolupořádat v Praze, se chystá nejen on uctít kultovní tramvaje řady T vyráběné Tatrou Smíchov podle amerického konceptu z 30. let minulého století.
„Jelikož se tramvaje T6A5 s Prahou pomalu, ale jistě loučí, rozhodli jsme se jako spolek uspořádat ve spolupráci s dopravním podnikem, dopravním muzeem Střešovice a dopravním kanálem z YouTube Metrobus symbolickou rozlučku s těmito vozy. Akce se uskuteční v sobotu 29. srpna,“ vysvětluje Hranický.
Rozhodnete-li se přijít podívat na akci i vy, čekají na vás tři různé vyhlídkové jízdy. Ty budou začínat v 9, 12 a 15 hodin na různých místech metropole. Každá jízda potrvá bezmála tři hodiny a cena je stanovena na 50 nebo 100 korun, podle toho, kolika částí se bude chtít účastník akce zúčastnit. Účastníci se mohou registrovat na e-mailové adrese: info@dfakce.cz, kde uvedou své jméno, příjmení, které a kolika částí se chtějí zúčastnit. „Obratem získají na e-mail elektronickou jízdenku. Po jejím předložení na místě konání akce a po zaplacení dostanou pamětní jízdenku. Následuje už jen jízda plná zajímavých fotomíst,“ uzavírá Hranický.
LegendaVšechny tramvaje řady T vyráběné Tatrou Smíchov vychází z americké koncepce zvané PCC. Vznikla ve 30. letech v Severní Americe a vydržela po celém tramvajovém světě do současnosti – až v posledních 20 letech přechází na delší soupravy. Podstata PCC je jednoduchá: jedná se o přibližně 15metrové vozidlo se čtyřmi nápravami, tedy celkem osmi koly, přičemž každé dvě nápravy jsou sdruženy do jednoho otočného podvozku, díky němuž je průjezd tramvají v oblouku pohodlný, tichý a bezpečný. Každá náprava je poháněna vlastním elektrickým motorem, a pokud je to kapacitně žádoucí, je možné jednotlivé motorové vozy spojovat do souprav. Vozy T6A5, jako zástupci nejnovějších kousků podniku Tatra, spokojeně jezdí po Praze, Brně, Ostravě, Bratislavě a Košicích. Tramvaje T6A5 byly do Prahy dodávány v letech 1995–1997. Nejstarší tramvaje měly dvě řady sedadel o jedné sedačce, stejně jako to známe ze všech tramvají T3, zatímco novější série jezdily se třemi řadami sedaček, přičemž na pravé straně jsou dvě sedačky u sebe a ulička je užší a více vlevo. To nabízí vyšší kapacitu k sezení, ale zase o dost nižší kapacitu k stání. Ale potvrzuje to trend, který můžeme pozorovat i u novějších tramvají. S dodávkami v letech 1995–1997 už také přicházel moderní odbavovací systém – totiž terčíkové transparenty Buse, které umožňují zobrazení libovolného čísla linky i cíle. Zpočátku ale byly transparenty jen vpředu a vzadu, zatímco na boku se používaly papírové teploměry, jak to známe z retro tramvají. Další zajímavostí jsou výklopné dveře jako u autobusu. Na první pohled vidíme výhodu – zabírají méně místa pro cestující uvnitř, ale na druhou stranu zabírají více místa venku. To často způsobovalo problémy s nástupišti, protože o ně dveře drhly. Originální jsou v pražském provedení i spřáhla. Nebyla totiž použita klasická pražská, nýbrž modernější zvaná Sécheron. Výhodou takového spřáhla je možný pohodlný přenos elektrického napětí i informací, díky čemuž stačí pro jízdu soupravy tramvají jen jeden zvednutý sběrač, a zároveň není třeba zapojovat žádné další kabely. Díky spřáhlu Sécheron je možné spojit vozy do dvou, ale i více vozových souprav. Známým příkladem tří vozových souprav je Brno, kde jezdí tyto vozy v takzvaném trojčeti každý pracovní den na lince 1. V cizině je spřáhlo Sécheron běžné, Česku se zatím příliš neujalo, takže i na tramvajích T6A5 byly nakonec instalovány Sécherony vždy jen na jedné straně, aby se mohlo jezdit v soupravě, ale zároveň bylo možné vozidlo odtáhnout jakýmkoli jiným typem tramvaje. Pokud tedy potkáte jen jeden vůz T6A5, pravděpodobně bude vzadu jiné spřáhlo nežli vepředu. Jako poslední nesmíme zapomenout na krásný nezaměnitelný zvuk rozjezdu i brždění. I když i ten prošel od dodání do Prahy úpravou, na jeho původní podobu se musíme podívat do jiných měst. První vozy tramvají Tatra T6A5 byly však dodány do Bratislavy už v roce 1991. První kusy byly hodně poruchové, takže dnes už nepotkáme jedinou T6 v původním stavu. |