Severní úsek Pražského okruhu mezi Ruzyní a Březiněvsí se začne budovat v roce 2027. V roce 2030 má být dle plánu Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) uveden do provozu. Tato data vyplula na povrch díky před pár dny zveřejněné dokumentaci, kterou bylo třeba vyhotovit pro posouzení vlivů stavby na životní prostředí, takzvaného EIA. Stavba mimo jiné počítá s celou řadou tunelů a 572 metrů dlouhým mostem překlenujícím Vltavu a železniční trať. Novinkou je, že silničáři nakonec navrhli most i přes údolí Čimického a Drahanského potoka.
Raději horem
Celkem sto třicet osm metrů měřící most přes přírodní údolí zvítězil nad variantou poddolování obou údolí a vedením šestiproudé dálnice v tunelu. Podle vyjádření ŘSD by vykopání tunelu sice snížilo množství zpevněných ploch a zabrané půdy, vše by však ve výsledku mělo nevhodný dopad na provoz a bezpečnost. Tunely ražené pod potoky by navíc mohly negativně ovlivnit i spodní vody.
„Limitní je potenciální riziko trvalého ovlivnění hladiny podzemní vody s dopadem na ovlivnění povrchových vod a navazujících údolních ekosystémů,“ uvedli v dokumentaci projektanti z kanceláří Pragoprojekt a Afry.
Start je v plánu příští rok
Chystaný úsek navazuje na svém jižním okraji na již hotovou část okruhu vedoucí od údolí Berounky k pražskému ruzyňskému letišti. Na opačné straně u Březiněvsi má pak navazovat na další rozpracovaný úsek, který zbývá dostavět k již existující části končící u Satalic. Poslední část Pražského okruhu – trasa mezi Černým Mostem a dálnicí D1 – by se podle ministra dopravy Martina Kupky měla začít stavět během příštího roku.
„Pražský okruh je dluh, který musíme urychleně splatit,“ říká pro Metro ministr dopravy Kupka s tím, že relativně jednoduchý úsek pak čeká silničáře v západní části u letiště. Zde trasa prochází z větší části nezastavěnou krajinou a kde plánovaná dálnice podle návrhu dokumentace povede z velké části v takzvaném zemním zářezu.
Půl kilometru dlouhý přesypaný tunel se má pak kopat v okolí Horoměřic a následně i v oblasti pražského Suchdola, jehož zástavbu překoná dva kilometry dlouhým hloubeným tunelem. Od této městské části, jež se nachází v obvodu Prahy 6, pak trasa musí překonat údolí Vltavy již zmiňovaným více než půlkilometrovým mostem, na který naváže dvojice kratších tunelů a zmíněné přemostění Čimického a Drahanského údolí. Poslední důležitou stavbou pak bude tři čtvrtě kilometru dlouhý tunel z Dolních Chaber do Zdib.
Posudek EIA
Posouzení vlivu na životní prostředí, respektive podání žádosti o něj, je prvním krokem k dalším povolovacím procesům, kterými jsou územní a stavební řízení. Zda bude stavba v budoucnu připravovaná přesně v téže trase, jakou vám na stránkách deníku Metro nyní popisujeme, bude však záležet na ministerstvu životního prostředí. Právě to může stavbu povolit či doplnit podmínky, za kterých bude možné stavbu provést.
Dohoda o spolufinancování
„Pražský okruh je pro město klíčovou dopravní stavbou, která by výrazně odklonila dopravu z centra a vedla ji okolo Prahy. To by znamenalo méně hluku v místech, kde lidé bydlí, zdravější vzduch pro Pražany a pohodlně průjezdné silnice. S ministrem dopravy jednáme o státním spolufinancování Městského okruhu. Ohledně dostavby Pražského okruhu Praha poskytuje plnou součinnost. Je ale nutné zdůraznit, že nejde o pražský projekt, ale staví ho stát,“ komentuje pro deník Metro náměstek primátora pro dopravu Zdeněk Hřib s tím, že se už dříve s ministrem dopravy shodli, že se jedná o klíčovou stavbu nejen pro Prahu, ale také pro celou metropolitní oblast.
„A že tak je to nutné vnímat, že Městský okruh uleví i třeba dojíždějícím Středočechům. Stavební povolení budeme mít v roce 2029, až se dostaví metro D. Poté se budou řešit peníze a musíme si nalít čistého vína: bez výrazné finanční spoluúčasti státu není možné, aby Praha vnitřní okruh dostavěla,“ uzavírá pro deník Metro náměstek Hřib.
BARRANDOVSKÝ MOST JE OPĚT PRŮJEZDNÝ
|