metro.cz

Počasí v Praze

-6 °C / 0 °C

Pondělí 6. února 2023. Svátek má Vanda

Dalších 6 fotografií v galerii
Rony Plesl | foto: Benedikt Renč

Rony Plesl se přestěhoval do většího. V karlínské galerii najdete vedle skla i sochy a obrazy

  9:13
Proslavil se produktovým designem, poslední dobou ale stále častěji utíká ke své lásce z mládí, k sochařině. Česko podle Ronyho Plesla už nikdy nebude sklářskou velmocí co do objemu výroby, ale jeho obor táhnou zpátky na vrchol například nadšenci do nových technologií.

V přízemí bývalé sýpky z 19. století v pražském Karlíně má Rony Plesl ateliér už deset let. Přesto teď některé jeho návštěvy trochu bloudí. Přední český sklář se letos v rámci budovy přestěhoval do většího a vybudoval unikátní prostor, v němž se klasický ateliér prolíná s galerií. 

„Konkurence pro současná muzea skla, třeba pro to v smíchovské Portheimce?“ napadá mě. „Vůbec ne. To nejhorší, co můžete udělat, je nashromáždit pod jednu střechu jen masu skla. Je to přístup, který fenomén, jemuž se říká ,české skloʻ, poškozuje,“ říká Plesl. Jeho karlínský koncept bude přesně opačný – místo glorifikace křehkého materiálu jako takového nabídne galerie dialog Pleslovy sklářské tvorby s moderním českým sochařstvím a malířstvím. 

Pivo a lev

  • Český sochař, designér, pedagog a sklář se narodil v Jablonci nad Nisou. V 80. letech vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze. Později působil jako středoškolský pedagog na uměleckých školách v Jablonci  nad Nisou a v Železném Brodě. Nyní vyučuje na své alma mater. 
  • Jeho dílo zná i ten, kdo se galeriím vyhýbá. Navrhl půllitry pro Budvar, Prazdroj, Staropramen nebo Starobrno a je rovněž autorem sošky Českého lva.

„Budou to všechno moji oblíbení autoři. Některá díla jsem si koupil sám pro sebe, jiná tady budeme naopak nabízet. Nebude se ale jednat o klasickou galerii, spíš sem bude vstup po předchozí domluvě. Primárně půjde stále o můj ateliér, a tak nechci, aby mi sem proudily davy lidí. I když ani vedle ve starém ateliéru jsme nikoho, kdo měl zájem o moji práci, neodmítli. Baví mě třeba babičky z Karlína, které mají cestu kolem a zajdou se jen tak podívat na sklo,“ vypráví Plesl, zatímco po kovovém schodišti stoupáme na sněhobílou meditační „pozorovatelnu“, kterou mu doprostřed nového ateliéru navrhl architekt Josef Pleskot. 

Z Pleslovy levitující pracovny máme místnost jako na dlani – dole pod námi leží i šestihranné kmeny stromů a větve z uranového skla, s nimiž český výtvarník loni v září zabodoval v londýnském Victoria and Albert Museum. Pleslova instalace nazvaná Sacred Geometry, tedy Posvátná geometrie, byla k vidění na Londýnském festivalu designu, recenze psaly o počinu, který může české sklářství vrátit na světovou špičku. Největší kusy váží několik metráků a například jen dva měsíce trvalo, než se odlitek vychladil. Rozruch Pleslovy stromy budily především použitou technologií tavené plastiky. Tu zná sice lidstvo už od časů starého Říma, inovace, kterou Pleslovi nabídl o generaci mladší rodák z Nového Boru Jiří Šín, ale sklářům do budoucna otevírá zcela nové možnosti.

Je to bomba, nikdo jiný na světě tohle nedokáže
Po staletí se tavená plastika dělá tak, že se nadrcená sklíčka nasypou do formy a nechají v peci slít dohromady. Vznikají tím sice krásně vykreslené detaily, ale technologie má i mnoho nedostatků. Střepy se nikdy neslijí zcela dokonale, a tak jsou uvnitř skla vidět bubliny. Vzhledem k tomu, že skláři mohou pracovat jen s plochými formami, byly vždy výsledkem práce spíše reliéfy než – jako třeba u bronzu – sochy v pravém slova smyslu. 

Pleslova Posvátná geometrie zaujala v Londýně. Ihned ji koupila soukromá...

Jiří Šín však přišel na způsob, jak sklo předem roztavit v peci a horké ho nalít do formy. „Dovnitř proudí několika kanálky, dokonale se tím vyplní všechny záhyby formy. Není to jen zdokonalení té staré technologie, je to něco úplně nového, zázrak! My teď bez omezení dokážeme udělat čtyřmetrový rozsochatý kmen nebo propletené plastiky. Je to opravdu bomba, na světě to nikdo nedokáže,“ popisuje nadšeně Plesl malou sklářskou revoluci. 

Jiří Šín mu spolupráci nabídl před třemi roky. „Přišel za mnou, že by rád zviditelnil svou technologii. Je to nadšenec do skla, který dvanáct let jenom tavil koule a zkoumal, co to dělá.“ Právě Šín a další progresivní výtvarníci podle Plesla představují naději, že se české sklářství udrží na výsluní. 

„Často dostávám otázku, jestli jsme stále sklářská velmoc, nebo už to dávno neplatí. Odpověď není jednoduchá: Ano i ne. Rozhodně ne co do objemu výroby – ruční sklářství je na dlouhodobém ústupu. Vždyť v továrně vyrobí skleničku za deset centů, ale u ručně vyrobené se nedostaneme pod 4 eura. A kdo si takové nádobí koupí?! Tohle není ta správná cesta. Pokud máme ze staleté sklářské tradice zachránit alespoň něco, můžeme to udělat jen v té nejluxusnější sféře. Tam je naštěstí dost lidí, kteří jsou za sklo ochotni platit, a prostor pro technologické experimenty lidí, jako je Jiří Šín,“ přemýšlí Plesl. „Znám spoustu mladých lidí, kteří se sklem uživí, protože dělají něco výjimečného,“ pokračuje. Jmenuje například Martina Janeckého nebo novoborskou skupinu mladých sklářů Kolektiv. 

I jeho pivní sklo občas končí v soukromých sbírkách.

Ronyho Plesla proslavil produktový design, poslední dobou ho to ale táhne spíš k volné tvorbě. Jak sám říká, vždycky chtěl být sochařem a k designu se dostal vlastně náhodou. Koncem roku 2019 plnil stránky novin i jeho další počin, byť v tomto případě zatím pouze plánovaný. Architekt Zdeněk Fránek ho oslovil, aby pro chystaný moderní kostel v Neratovicích vytvořil skleněnou křížovou cestu.

Sklo v kostelech? Hra se světlem
Téma víry je mu blízké i osobně, pokřtít se jablonecký rodák dal v osmdesátých letech při studiu na pražské VŠUP. „Byla to zvláštní náhoda. Za hlubokého komunismu člověk hledal nějaké vyšší hodnoty, únik z reality a my jsme s partou kamarádů z kolejí začali chodit do evangelického sboru v Holešovicích. Hodně mi to dalo do života i do práce,“ říká Plesl. 

Nový neratovický kostel má být výjimečný mimo jiné svou zelenou střechou.

Sklo a církevní architektura k sobě skvěle pasují. „Sklo má oproti jiným materiálům tu úžasnou vlastnost, že dokáže pracovat se světlem. Přesto se v církevních stavbách – když pominu vitráže – zas tak často neobjevuje. Práce se světlem bude v Neratovicích základ,“ naznačuje Plesl, kam hodlá biblický příběh ukřižování Krista nasměrovat. Mluví i o propojení hmoty s moderními technologiemi, o interaktivním umění, tavené plastice i o svém oblíbeném uranovém sklu, které probouzí k životu až proud ultrafialového světla. Je ale stále teprve na začátku cesty. 

Na stejné škole, kterou Rony Plesl v osmdesátých letech vystudoval, posledních deset let sám vychovává budoucí skláře. Kdo jiný by měl vědět, jakou má před sebou české sklo budoucnost? „Někteří už na škole pracují pro velké firmy a od začátku vědí, že se chtějí živit designem, jiní jdou cestou volného umění, která samozřejmě bývá trnitější. Radím jim, aby si svou cestu vybrali už na začátku, snažím se rozpoznat jejich silné stránky a postrčit je tím správným směrem. Strach o budoucnost sklářství nemám, mezi studenty je mnoho velkých talentů,“ uzavírá Plesl. 

Komentáře

Hlavní zprávy

Koho skolí infarkt dřív? Ženy chrání hormony, muži dokáží rozpoznat příznaky

vydáno 6. února 2023  5:56

Statistiky dožití hovoří ve prospěch žen. Obě pohlaví se vzájemně špičkují, kdo koho utrápí dřív a proč je víc vdov než vdovců.  celý článek

Ve Světozoru se psala historie. Dnes kino láká na operu nebo třeba na Terryho ponožky

vydáno 5. února 2023  16:43

Seriál o zajímavých pražských biografech pokračuje nedaleko Václavského náměstí. Světozor má hned tři sály. Prohlídka kina začíná exkurzí do minulosti.  celý článek

Zmizelá fontána za obchodním domem Máj. Vystřídala ji Kafkova otáčecí hlava

vydáno 5. února 2023  11:30

Zvedněte pohled od displeje mobilního telefonu a zkuste vnímat, kudy chodíte, kolem čeho chodíte a po čem chodíte. Možná vás překvapí, co vám celé roky...  celý článek

Konspirace se rojí i kolem voleb. Všichni hledají zásahy tajných služeb nebo mocností

vydáno 3. února 2023  14:36

„Náhoda? Nemyslím si!“ O výhru Pavla se údajně postaral šikovně nastavený software. Vznikla prý „osa zla“.  celý článek