Pokud je včas nemoc diagnostikovaná, z těžké formy tuberkulózy se může postižený člověk léčit až dva roky. Tato plicní nemoc se u nás v posledních letech objevuje, média jí věnují, stejně jako lékaři, relativní publicitu.
Ohrožených je nyní nejvíce na východě a severu Čech
Je tu ale ještě jedno plicní onemocnění, které se v nepravidelných vlnách do ordinací praktických i plicních lékařů vrací – černý kašel. Jednu z větších vln choroby, jež se vyznačuje dávivým kašláním a zvukově „kokrháním“ nemocného, zažilo Česko kolem roku 2009. Tehdy vykázali doktoři přes dva tisíce nakažených, což byl trojnásobek zaznamenaných onemocnění o rok dříve.
Po relativně dlouhém období klidu teď opět vykazují statistiky nárůst černého kašle jak v Česku, tak ve zbytku Evropy. „Alarmující je, že podle dostupných hlášení dochází k lokálnímu výskytu u neočkovaných dětí,“ upozorňuje Barbora Macková, ředitelka Státního zdravotního ústavu. A to i přesto, že očkování dětí na pertusi, jak zní odborný název černého kašle, patří mezi povinné vakcinace. „Zdá se, že nemoci se daří z velké části mezi lidmi, kteří očkování odmítají,“ doplňuje informace Macková. Jako ohniska vyššího výskytu vykazují přehledy Královéhradecký a Liberecký kraj.
Covid nám oslabil odolnost
Jednou z možných příčin většího výskytu černého kašle může být pokles odolnosti především mladší populace v covidovém období, kdy byli lidé více izolovaní. S tím klesal pohyb v běžném prostředí a adaptace organismu na běžné „znečištění“.
Lékaři proto doporučují, aby nové očkování absolvovali i ti, kteří už byli jako děti očkovaní. „Dcera prodělala černý kašel začátkem roku, ale potíže s dýcháním u ní přetrvávaly i po nasazení léků,“ říká Aneta, matka šestnáctileté dívky. Dávení a „kokrhání“ sice odezněly asi do tří týdnů, ale dýchací nesnáze se jí stále drží.
„Na doléčení pak musela absolvovat měsíční pobyt v lázních,“ říká matka teenagerky. Je to jeden z důvodů, proč nechala přeočkovat ji i sebe.
Pertuse
|
