Možná zítra uvidím ve vidličce žábu, říká kreslíř a tanečník

  5:42
Jeho kresby, v nichž dává všedním předmětům nové významy tak, jak to při svých hrách často dělají děti, se těší pozornosti řady světových médií. Před časem jste je ostatně mohli vidět i na obálce deníku Metro. A možná ještě větší úžas budí jeho akrobatické kreace na tanečním parketu. Jako tanečník break dance se dostal až do mezinárodního finále prestižní soutěže Red Bull Dance Your Style v Paříži. „Nějak se stalo, že všechny věci ke mně přišly samy anebo jsem byl ve správnou dobu na správném místě. A hlavně jsem měl doširoka otevřené oči. Zároveň si uvědomuju, že štěstí člověka neprovází pořád, takže se snažím na příležitosti jen nečekat, ale pracovat na sobě každý den,“ prozrazuje dvaadvacetiletý Kristián Mensa.
Fotogalerie4

Kristián Mensa je umělcem a tanečníkem samoukem. | foto: Martin Suchánek

Kdybych vás poprosil, zda byste mi teď hned buďto zatancoval, nebo něco nakreslil, co byste udělal ochotněji?
Dost pravděpodobně bych v takové situaci neudělal ani jedno, protože tanec i umění jsou pro mě hodně niterně důležité činnosti. Proto pro mě není tak jednoduché přijít okamžitě s nějakou ilustrací nebo nápadem a stejné je to i v tanci. Samozřejmě jsem schopný udělat stojku nebo jakýkoli taneční trik na místě, ale opravdu upřímný tanec by to nebyl. Je možné, že bych spíš vytáhl telefon a ukázal vám buď nějaké taneční video, nebo ilustraci.

Je pro vás snazší přinutit se k novému nápadu s tužkou v ruce, nebo k novému tanečnímu triku?
Cesta k nápadu, jak v tanci, tak ve světě ilustrací, je dost těžko popsatelná a já sám také moc nechápu, jak funguje. Snažím se, aby moje mysl pracovala jako kamera a uchovávala zvuky a obrazy, které zrovna vidím. Aby tak podvědomě fungovala. A pak je dost možné, že například za tři dny se tento vjem spojí s vjemem novým a vznikne nápad. Takže pokud se v jeden den koukám na dokument o žábách, není vyloučené, že další den uvidím ve vidličce žábu, protože se mi obrázek žáby uložil v hlavě. V tanci je to podobné, ačkoli tady mám přesně danou dobu na tvorbu, kterou je čas v tělocvičně. V umění nápady plynou celý den a v tanci si většinou dávám pouze ten prostor, kdy jsem v tělocvičně nebo parku a mám tvůrčí svobodu.

Pro deník Metro Kristián Mensa namaloval pár kresbiček už v roce 2015.

Už jste stačil vypozorovat, čím více zaimponujete holkám? Tancem, obrázky, nebo hudbou?
Přiznám se, že jsem nikdy nepřemýšlel, jak bych mohl zapůsobit na holky. Vím, že tanec je zajímavý a samozřejmě výtvarné umění také, ale obojí dělám sám pro sebe, a pokud se to někomu líbí, mám z toho pochopitelně radost. Dřív jsem často četl v časopisech, že kluk by měl umět tohle, zaujmout takhle, vypadat takhle. Ty nejjednodušší věci, kterými člověk může být zajímavý, jsou ale podle mě skromnost, vstřícnost a empatie. A to jsou hodnoty, které by měl mít jak tanečník, tak i kdokoli jiný na tomhle světě.

Po kterém z ohlasů na vaši výtvarnou tvorbu jste se nejvíc dmul pýchou?
Musím upřímně říct, že jakýkoli kompliment mě potěší, každý je taková malá dávka benzínu do motoru v mém těle. Mám jednu knížečku, do níž mají na každé výstavě lidé možnost zapsat své vjemy nebo i zprávy pro mě. Už je skoro plná, a pokud občas cítím, že si sám sebe nevážím nebo že se ztrácím, podívám se do ní. Když si uvědomím, kolika lidem dokážu vykouzlit úsměv na tváři, hned se zase zvednu a začnu něco dělat. Takže tahle malá knížka zelené barvy, na které je namalované srdce, je pro mě jeden velký kompliment.

Znáte další osudy vašich obrázků? Dozvíte se například, kam si je lidé věší?
Upřímně, ty neznám a možná je docela dobrý nápad, abych se začal zajímat nebo aspoň poprosil o fotku. Ale pokud jsem zrovna v Praze, snažím se dovézt zakoupený obraz jeho novému majiteli osobně, abych poznal člověka, který mě podpořil. Pro mě jako studenta znamená moc, když se někdo rozhodne pořídit si výtisk mé ilustrace. Že někdo zainvestuje dejme tomu plat za tři dny, který by mohl utratit jinak, a koupí můj obraz. To mě moc těší a často rád zjišťuju, kdo je tím vlastníkem. Ale už nevím, kde obraz skončí. Jen doufám, že je to doma na nějakém hezkém místě.

S jakými reakcemi spolužáků jste se s bráchou setkali, když jste se kolem svých deseti let rozhodli věnovat tanci? Nebyli jste terčem posměchu, že tancování je pro holky?
Posměch si upřímně nepamatuju. Pár let vlastně ani nikdo nevěděl, že tancuju. Byla to spíš mimoškolní věc. V tělocvičně jsem se potkával často i s mnohem staršími lidmi a moc jsem si vážil toho, že jsme byli všichni na stejné úrovni, že jsme neměli trenéra, kterého bych musel poslouchat nebo který by mi nadával. Učili jsme se všichni od všech, tančili jsme na stejnou hudbu a věk byl úplně jedno. Když jsem se třeba někdy necítil ve škole dobře, tak tanec byl můj záchranný kruh. V takových chvílích jsem si říkal: V pohodě, tu školu nějak přežiju a vždycky budu mít svůj tanec a komunitu lidí, kteří mě budou podporovat.

Mladý tanečník se dostal až do světového finále soutěže Red Bull Dance Your Style v Paříži.

Měli z vašeho nového koníčka a domácích tréninků radost i rodiče?
Když jsme s bráchou začali, samozřejmě jsme museli trénovat i mimo tělocvičnu, protože náš zápal byl tak velký, že každý den, každý večer, každé ráno jsme zkoušeli stojky a různé triky. S rodiči v patře pod námi jsme měli tím pádem trošku problém, po prvních pěti minutách za námi chodili, že moc dupeme a že spadne strop. Ale lze to dělat i tak, že člověk není tolik hlasitý, o což stále usiluju, protože věřím, že moje tělo je taková skoro až porcelánová váza, a každý pohyb, který dělám, se snažím dělat ladněji, abych se nezlomil, ale naopak abych dopadl, jako když kočka skočí z pětimetrového domku. To je můj aktuální přístup. 

Během tanečních kreací předvádíte kolikrát opravdu neuvěřitelné krkolomnosti – až se zdá, že jsou za hranicemi možností lidského těla. Jak to své testujete, čeho je ještě schopné?
Pro mě je zásadní jedna věc – nikdy nejdu přes bolest. Když už něco bolí nebo cítím, že to tahá až moc nepřirozeně, tak se vrátím do své komfortní zóny, protože, jak jsem říkal, nechci se zničit. Ale přiznávám, že kolikrát i mě samotného překvapí, když se pak vidím třeba na fotce z vystoupení. To si občas říkám: Ty vole, až takhle zvláštně to vypadá?! Protože dokud necítím žádnou bolest, všechno mi přijde normální. Asi je to tím, že jsou moje svaly dobře protažené, na strečinku jsem pracoval celou svou taneční kariéru. Takže často zaskočím sám sebe, což je hezké zjištění.

Máte i přesto hodně fyzických zranění?
Naštěstí ne, ťukám na dřevo! Teda nedávno jsem měl příhodu s kolenem, kdy jsem tři dny nemohl ohnout nohu. Naštěstí šlo jen o nějakou modřinu. Ke zranění přistupuji jako ke zprávě. Většinou si moc nevážíme toho, že tělo bezproblémově funguje celý den. Snažím se uvědomovat si, proč taková facka přišla a že prakticky znamená, že když neohnu koleno, nedojdu si třeba tři dny ani do kuchyně uvařit čaj. Je dobré se snažit na zranění myslet ještě dřív, než se stanou. Takže jsem po téhle příhodě začal víc cvičit, začal jsem posilovat kolena a v podstatě poslouchat svoje tělo.

Pro deník Metro Kristián Mensa namaloval pár kresbiček už v roce 2015.

Tanec i výtvarné umění komunikují mezinárodně, bez ohledu na jazyk. omezuje vás něco v rozhodnutí, kde zrovna chcete žít?
To je velice zajímavá otázka, protože se zrovna nacházím ve Velké Británii, kam jsem se přestěhoval teprve před měsícem, jsem tu za novou zkušeností. Obecně mám moc rád objevování a myslím si, že pokud je člověk mladý a má tu možnost, je důležité si zabalit batoh a jet. Ať už do jiného města, nebo do jiného koutu světa. Pro mě je tanec taková statická půda pod nohama, protože na svých cestách jsem poznal, že taneční komunita je všude stejná. Je otevřená a člověk se hned na prvním tréninku cítí jako doma. Nebo alespoň takovou zkušenost mám z Británie, Spojených států, ale i z dalších zemí. Tanec je svým způsobem bunkr, kam se člověk schová a ví, že je v bezpečí.

Takže svoje teritorium vnímáte v širších souvislostech?
Jsem poměrně kosmopolitní, globální. Vidím v očích lidí po celém světě, že všichni prahneme po tom samém. Je to klid, bezpečí a dobrá komunita lidí kolem nás. Ani já si nepřeju nic jiného a nemyslím si, že je velký rozdíl mezi mnou a člověkem, který je na druhém konci této planety.

Svým jménem zaštiťujete taneční festival KoresponDance, který proběhl v půli srpna v Praze a Žďáru nad Sázavou. V čem konkrétně spočívala vaše spolupráce?
S festivalem spolupracuji už třetí rok a je to nádherný počin. Pokaždé mám radost, když se mi ozvou. Letos dvojnásobnou, protože jsem si myslel, že se jako většina festivalů a kulturních akcí zruší. Primárně využívám své sociální sítě k tomu, abych festival propagoval. Snažím se do něj zapojit streetovou taneční komunitu, protože je tu dysbalance mezi divadlem, festivaly a právě streetovou komunitou. Lidé, kteří stejně jako já dělají breaking nebo jiný pouliční tanec, mají pocit, že do takového prostředí úplně nepatří. Ale bylo by přece krásné, kdyby se tato dvě taneční odvětví spojila. A na festivalu také každý rok účinkuju. Dělám tam workshopy pro děti i dospělé, pro kohokoli, kdo má zájem se hýbat. Letos navíc měli novinku – experimentální open style battle. To je soutěž pro tanečníky, kteří mají možnost se ukázat a zatančit, „zabojovat“ proti sobě. K tomu živě hraje dýdžej, o vítězi rozhoduje porota. Battle byl otevřen veřejnosti, takže jsem potkal plno zajímavých lidí. 

Kristián Mensa pro deník Metro udělal rozhovor už v roce 2015. Najdete ho zde.

KRISTIÁN MENSA

Student, výtvarník a tanečník, 22 let

  • Se třemi sourozenci vyrůstal v Dolních Břežanech. Jeho rodinné kořeny sahají až do exotické Ghany. 
  • Kreslí odmala. S tancem začal v deseti letech. Zúčastňuje se mezinárodních tanečních soutěží – battlů, za tancem cestuje do nejrůznějších koutů světa. 
  • Loni se probojoval mezi čtyři nejlepší účastníky světového finále soutěže Red Bull Dance Your Style v Paříži. 
  • V roce 2018 tančil ve vystoupení Mikolase Josefa na Eurovision Song Contest. 
  • Má za sebou několik samostatných výstav, jeho kresby mají mezinárodní ohlas a jako výtvarník spolupracuje také na velkých reklamních kampaních. 
  • V letech 2014 a 2015 studoval v Coloradu v USA, nyní dlouhodoběji pobývá ve Velké Británii. 
  • Do České republiky se nyní vrací tradičně podpořit festival současného tance, pohybového divadla a nového cirkusu KoresponDance. 

Nejčtenější

KVÍZ: Večerníček už je dědeček. Pamatujete si dobře všechny jeho pohádky?

Malý kluk v papírové čepici, který každý večer přináší nejen dětem televizní pohádky, letos slaví šedesátiny. Večerníček se na obrazovkách objevuje už od roku 1965, kdy s jeho vysíláním začala...

Obří rekonstrukce za stovky milionů udělala z pražského planetária unikát. Dorazíte na zahajovací víkend?

Pražské planetárium se po rozsáhlé rekonstrukci znovu otevře veřejnosti. Technologicky bude patřit mezi nejmodernější na světě. Lepší vizuální zážitek lze zažít už jen na dvou místech v USA. Co...

Jak vypadalo pražské metro před 50 lety? Jeho historie sahá až do 19. století

Pražské metro brázdí podzemí našeho hlavního města už 51 let. Pojďme se vrátit zpět do minulosti, kdy se postupně budovaly tunely, řešila se otázka, jak podzemku vést pod Vltavou, a jak se postupně...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...} {LABEL}

MS v hokeji 2025: program, kdy hrají Češi, aktuality, pavouk a kde sledovat?

Ve švédském Stockholmu a dánském Herningu v pátek začal 88. mistrovství světa v hokeji mužů. V roli úřadujících šampionů se na turnaji představí čeští reprezentanti, kteří před rokem v Praze získali...

Praha „rozdává“ slevy seniorům. Ušetří na MHD, kultuře, a dokonce i na pivu

Senioři v hlavním městě mají řadu výhod. Některé platí od 65 let, jiné zase až od sedmdesáti. Pro další slevy je zase potřeba bydlet v té „správné“ městské části. Znáte všechny slevy, na které máte...

V Liberci při posunu vykolejil vlak, nikomu se nic nestalo

V Liberci dnes před polednem při posunu vykolejil vlak, nikomu se nic nestalo. Na síti X o tom informovala Správa železnic (SŽ). Událost zhruba na pět hodin...

24. května 2025  17:12,  aktualizováno  17:12

Návštěvníky Dne Jana Kubiše v Panenských Břežanech nejvíce lákal Heydrichův vůz

Návštěvníky Dne Jana Kubiše v Památníku národního útlaku a odboje v Panenských Břežanech nejvíce lákal jen pro dnešek vystavený opravený automobil říšského...

24. května 2025,  aktualizováno 

„Takhle voní beznaděj.“ Německé reportéry šokovala ústecká čtvrť Předlice

Ústecká čtvrť Předlice je místem bídy a diskriminace mnohých Romů, na sex se zde prodávají i desetileté dívky a mezi zájemci o mladé prostitutky nechybí ani Němci. V reportáži to uvedl deník Bild,...

24. května 2025  18:12

OBRAZEM: Hlavní nádraží v Praze. Jak vypadalo před 100 lety, dnes a jaké jsou plány?

Pražské hlavní nádraží odbaví denně přes 70 tisíc cestujících. Když před 154 lety vzniklo, přijelo do něj prvním vlakem jen 9 lidí! Takový rozmach nikdo nečekal. Příhodná poloha a také propojování...

24. května 2025  17:59

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...} {LABEL}

V Liberci při posunu vykolejil vlak. Regionální trať stála

V Liberci v sobotu před polednem při posunu vykolejil vlak, nikomu se nic nestalo. Na síti X o tom informovala Správa železnic (SŽ). Událost zhruba na pět hodin omezila železniční spojení mezi...

24. května 2025  14:12,  aktualizováno  17:15

Nákladní vlak srazil u Přerova člověka, na místě zemřel. Trať stála

U obce Horní Moštěnice na Přerovsku v sobotu nákladní vlak srazil a usmrtil člověka. Řekla to policejní mluvčí Ivana Skoupilová. Kvůli nehodě byl na trati mezi Břeclaví a Přerovem, která je součástí...

24. května 2025  15:32,  aktualizováno  16:20

Zámek Brtnice získal sedm velkých kopií gobelínů, které majitelům kdysi patřily

Zámek Brtnice získal sedm fotoreprodukcí gobelínů ze 17. století. Přibližují středověkou legendu o nenaplněné lásce rytíře Tristana irské princezny Isoldy....

24. května 2025  14:32,  aktualizováno  14:32

Arboretum Křtiny nachystalo novou šifrovací hru i nová zákoutí

Zájemci mohou dnes a v neděli zavítat do Arboreta Křtiny na Blanensku, které přichystalo den otevřených dveří. V plném květu jsou různobarevné rododendrony,...

24. května 2025  13:51,  aktualizováno  13:51

Čtvrtá série Odznaku Vysočina vyvrcholí v sanitce a na ledečské poliklinice

Napínavé a emotivní. Vrchol celé série. Tak o velkém finále čtvrté série oblíbeného detektivního seriálu televize Nova Odznak Vysočina hovoří jeden z jeho režisérů Jan Haluza. Scény filmaři natáčeli...

24. května 2025  15:22

Letiště Václava Havla Praha

Boeing 767-300ER dopravce Delta Air Lines na Letišti Václava Havla Praha po příletu z New Yorku-JFK dnes ráno .Celý let trval 7 hodin a 26 minut.Stroj má registraci N179DN.

vydáno 24. května 2025  14:28

Zvolte Porodnici roku 2025 a zahrajte si o zajímavé ceny
Zvolte Porodnici roku 2025 a zahrajte si o zajímavé ceny

Rodila jste v letech 2020 až 2025? Podělte se o své zkušenosti, vložte recenzi na vaši porodnici a ovlivněte tak budoucího vítěze ankety Porodnice...

Nádraží Veleslavín

Tříčlánkový letištní trolejbus Škoda-Solaris 24M na Nádraží Veleslavín, který jezdí na Letiště Václava Havla Praha. Toto vozidlo má přezdívku"trolejbusové jumbo".

vydáno 24. května 2025  14:28

V Brně vládne Animefest. Rozšířily se prostory, přibyly také koncerty

Brňané mohou už od pátku v ulicích potkat mladé lidi v roztodivných kostýmech, na výstavišti se totiž koná 20. ročník akce Animefest. Je určená fanouškům asijské kultury, komiksů, sci-fi, fantasy a...

24. května 2025  14:02,  aktualizováno  14:02
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.