Bavilo vás muzicírování už v dětství?
Pocházím z nehudební rodiny, přesto jsem k hudbě tíhnula odmalička. Už ve školce jsem začala hrát na flétničku a pořád jsem si něco prozpěvovala. Rodiče se rozhodli podpořit mě v mém rozvoji a přihlásili mě do základní umělecké školy. Začala jsem se tam učit hrát na klavír a současně chodila na zpěv. Měla jsem přísného, ale skvělého učitele. Díky němu jsem hudbě naprosto propadla.
Muzika se stala vaším zaměstnáním. Kterou část této práce máte nejraději?
Nejradši mám momenty, kdy jsem na pódiu a díky hudbě se ocitám v „jiném světě“. Ten pocit, kdy jsem například zpívala ve vyprodané londýnské O2 areně pro dvacet tisíc diváků, je nepopsatelný. Podobně jsem se ale cítila, když jsem dirigovala Pražskou komorní filharmonii nebo hrála klavírní koncert s orchestrem. Každé vystoupení je nádherný okamžik plný endorfinů, napětí a vzrušení, kdy zapomínám na vše kolem, svět se v tu chvíli zastavuje a já vnímám jen „tady a teď“.
Řekla byste, že je to váš smysl života?
Rozhodně ano. Párkrát v životě už jsem uvažovala o práci v jiném oboru, ale nakonec to vždycky byla hudba, která v mém srdci zvítězila. Neumím si svůj život bez ní představit, už odmalička je to taková moje nejlepší přítelkyně. Vždy tu pro mě byla a je, a to jak ve chvílích radosti, tak i smutku. A co je hlavní – vždycky mi pomohla.
Jak vnímáte postavení klasické hudby v české společnosti?
Mám dojem, že výraz „klasická hudba“ je u nás stále ještě trochu strašák a většinovou společnost spíš děsí. Obecně si myslím, že by lidé měli více chodit nejen na koncerty klasiky, ale také na operu nebo třeba koncerty s filmovým repertoárem. Hudební prožitky povznáší, a kdo toto povznesení nikdy nezažil, neví, o co přichází. Těší mě, že u nás v posledních letech vznikly speciálních koncerty a představení, které vychovávají především dětské publikum a ukazují, že klasika není nuda.
Je podle vás důležité, aby rodiče vedly děti třeba ke hře na nástroje?
V Česku funguje unikátní systém uměleckého vzdělávání, který ve světě nemá obdoby. Určitě bych rodičům doporučila, aby svým dětem dopřáli vzdělání v základní umělecké škole. Tam se totiž, mimo jiné, tvoří vztah a láska k hudbě. A je úplně jedno, jestli z dítěte vyroste profesionální muzikant, nebo mu hudba zůstane jen jako smysluplný koníček. Vědecké výzkumy navíc dokazují, že hudba má výrazný vliv už na plod v prenatálním období. Melodie spouští specifické emocionální reakce a pomáhají v mnoha oblastech vývoje.
Čemu všemu se v současnosti věnujete a co vás v nejbližší době čeká?
Momentálně pracuji jako dramaturgyně opery v Divadle F. X. Šaldy v Liberci a současně učím na Pražské konzervatoři ansámblový zpěv a intonaci. Jsem také ředitelkou orchestru Prague POP Symphonics, se kterým připravujeme vánoční koncert Christmas in Hollywood. Bude se konat 15. prosince v Kongresovém centru v Praze. S velkým symfonickým orchestrem a sborem představíme nejznámější melodie z vánočních filmů Sám doma, Ledové království, Polární expres, Láska nebeská či Grinch.
