Na druhou stranu se „socky“ staly velmi kontroverzním tématem ať už mezi generacemi, či experty. Podle Jany Večerkové, zakladatelky a ředitelky intenzivních kurzů programování Coding Bootcamp Praha, má používání sítí samozřejmě klady i zápory. „V obou případech je ale důležitá osvěta, tak abychom my vědomě používali sociální sítě k tomu, k čemu jsou dobré, a ne aby sociální sítě ovládaly nás,“ konstatuje pro Metro Večerková.
K jednomu takovému kontroverznímu kroku se minulý týden rozhodl americký stát Florida. Jeho guvernér Ron DeSantis podepsal nový zákon omezující přístup k sítím mladších dětí.
Nová legislativa v podstatě zakazuje dětem do čtrnácti let úplně využívat tyto platformy, zatímco adolescentům ve věku od 14 do 16 let povoluje jejich užívání pouze s výslovným souhlasem zákonných zástupců.
„Schválení návrhu na Floridě je bezpochyby kontroverzní krok, který navíc půjde velmi lehko obejít. U náctiletých pravděpodobně navíc dojde k efektu, že zakázané ovoce nejlépe chutná. Zákaz se může zdát jako snadné řešení, ale jediným reálným řešením je osvěta a soustavné vzdělávání mladých lidí tak, aby nebyli pasivními konzumenty, měli zdravé sebevědomí i mimo virtuální svět a nestávali se tak lehkými oběťmi,“ dodává Večerková.
Zakázat?
|
David Strejc, odborník na AI z AutoERP, návrh zákona považuje za velmi problematický. „Je to extrémní opatření, které nerespektuje práva a autonomii mladých lidí. Obávám se, že je to spíše politické gesto než promyšlené řešení. Zákaz by byl velmi těžko vymahatelný a děti by si stejně našly způsob, jak ho obejít. Místo toho potřebujeme otevřenou diskusi, kvalitní vzdělávání a užší spolupráci mezi rodiči, školami a technologickými firmami,“ komentuje pro Metro Strejc.
Konec šikany?
Na obranu floridského zákona – zákaz by mohl podle Večerkové v malé míře přispět k minimalizaci kyberšikany a sexuálního zneužívání, ale není to samospásné řešení.
„Taktéž je otázka, jak by se následně takový 16letý člověk v dnešní době vypořádával s náhlým vstupem do světa sociálních sítí, které většina jeho vrstevníků používala už roky,“ míní Večerková. Podle Strejce mají projevy šikany mnohem hlubší příčiny a agresoři si vždy najdou cestu k obětem.
„Zákaz by mohl naopak ztížit identifikaci a řešení těchto případů, protože by se přesunuly do skrytější roviny. Klíčová je prevence, budování důvěry mezi dětmi a dospělými, podpora obětí. A to vše jde dělat i bez omezování svobody,“ konstatuje Strejc.
Liberální společnost
To, že se Florida zapsala regulací sociálních sítí do historie, by mohlo inspirovat i další státy. Podle Strejce je ale nepravděpodobné, aby podobné změny v zákoně čekaly i Českou republiku.
„Máme silnou tradici svobody a demokracie a naše společnost je poměrně liberální. Představa, že by stát takto plošně zakazoval dětem používat internetové platformy, je pro mě nepřijatelná,“ vysvětluje a dodává, že by očekával velký odpor odborné veřejnosti, aktivistů za digitální práva a třeba i mnoha politiků.
„Česko by se mělo ubírat cestou digitální gramotnosti a podpory zodpovědného chování, ne zákazů,“ uzavírá Strejc. Pokud by se i přesto Sněmovna rozhodla jít ve šlépějích americké Floridy, experti predikují spíše negativní dopady na českou mládež. „Děti by přišly o mnoho příležitostí k osobnímu rozvoji, vzdělávání, sociální interakci. Prohloubily by se nerovnosti mezi dětmi, které mají více možností se realizovat off-line, a těmi, pro něž je on-line svět důležitou součástí života. Zákaz by vedl k obcházení pravidel, lhaní rodičům, používání méně bezpečných platforem. Narušila by se důvěra mezi dětmi a dospělými. Pozitiva v podobě menších rizik by byla minimální a rozhodně by nepřevážila nad ztrátou svobody a příležitostí,“ dodává Strejc.
Děti mají vlastní práva
V neposlední řadě by se hlavně případná regulace projevila na svobodě projevu dětí a ztížila jim přístup k informacím.
„Zákaz by byl jednoznačně popřením jejich svobody projevu a práva na informace. Děti nejsou jen pasivní objekty ochrany, ale samostatné bytosti s vlastními právy. Mají právo se vyjadřovat, sdílet své názory, získávat informace. Samozřejmě úměrně věku a za určitých mantinelů, ale plošný zákaz považuji za nepřijatelný. Lepší je podporovat rozvoj jejich mediální gramotnosti a kritického myšlení. A to vše se nejlépe naučí právě používáním technologií, ne zákazem,“ uzavírá Strejc.