Odolnost mladých lidí klesla. Potvrzují to nejen statistiky sebevražd

Méně světla, méně tepla, mlhy, ponurá atmosféra, pocit osamění v době Vánoc. Konec roku, navzdory mýtům a přesvědčení lidí, není obdobím, kdy se lidé rozhodují k dobrovolnému odchodu ze světa.

Rozhodnutí přicházejí hlavně až na jaře
Podzimní a zimní měsíce totiž statistikám vůbec nedominují. Nejkritičtějším měsícem roku je překvapivě duben. Ve všech věkových kategoriích se podílí na dobrovolných odchodem v celoročním souhrnu asi deseti procenty. Nejvíc ovšem mezi lidmi mladšími pětatřiceti let.

Po okupaci Nejvíc sebevražd zaznamenaly statistiky po okupaci v roce 1968. Poválečné maximum patří roku 1970 s 2824 zemřelými sebevraždou. Po roce 1989 je na vrcholu rok 2012, kdy bylo zaznamenáno 1658 těchto úmrtí. Muži v Česku páchají sebevraždy čtyřikrát víc než ženy.

„V loňském roce registrujeme nárůst v celkovém počtu sebevražd oproti klesajícímu trendu z dřívějších let. Ke zvýšení počtu sebevražd došlo zejména v mladších věkových kategoriích 15 až 19 let, 20 až 24 let a 30 až 34 let,“ uvádí Roksana Táborská z Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ). Nejvyšší počty sebevražd pak připadají na věkovou skupinu 45–49 let, kde s touto příčinou zemřelo v loňském roce v České republice 148 lidí.

Jak také NÚDZ letos potvrdil, depresivní stavy se stále více dotýkají právě nejmladší generace. Mezi žáky devátých tříd základních škol jich podle průzkumu mezi asi šesti tisíci osobami vykazuje čtyřicet procent depresivní pocity, přibližně třetina trpí úzkostmi.

Jsme úspěšní, ale neradi si říkáme o pomoc
Informace o vyšším počtu sebevražd a depresí mezi nejmladší generací kupodivu kontrastuje třeba s průzkumem týkajícím se toho, jak se Češi cítí šťastní, respektive úspěšní. Uvedlo to 62 procent dotázaných v průzkumu, který pro ČSOB v rámci kampaně Jdeme vám naproti realizovala výzkumná agentura Behavio. Polovina populace se zároveň domnívá, že jim k úspěchu alespoň částečně přispěl někdo z jejich okolí.

V některých situacích si ale drtivá většina z nás nerada říká o pomoc, téměř tři čtvrtiny Čechů se k tomu odhodlají, pokud opravdu není zbytí. „Nechceme před druhými vypadat jako hlupáci, že si s něčím nevíme rady. Často navíc můžeme mít pocit, že druhé svými problémy a prosbou obtěžujeme,“ doplňuje psycholožka Marta Boučková z První Pražské Partnerské Poradny.

Česká vláda schválila před třemi lety Národní akční plán prevence sebevražd pro roky 2020–2030. Obsahuje celkem 30 opatření z oblasti univerzální, selektivní a indikované prevence. Součástí programu je například specializovaný web www.sebevrazdy.cz s odkazy na pomoc v krizi.