Jak přeít zimu? A jak přitom neonemocnět? Bude se to zdát podivné, ale zima se dá přeít otuováním jetě větí zimou! Skutečně je tomu tak, protoe reakce lidského těla na správně dávkovaný chladový podnět vede k celé kaskádě fyziologických odpovědí, na jejich konci je zlepená odolnost. A to jak proti zimě, tak proti nemocem typickým pro toto období, tedy proti respiračním infekcím.
Otuovaní chladem, například studenou vodou, je stará metoda, kterou díky situaci kolem nemoci covid v současnosti praktikuje mnohem více lidí ne v minulosti. Existuje vak i metoda mnohem novějí a modernějí, a to otuování chladem v poláriu, takzvaná kryostimulace, při teplotách mnohem niích, kolem 120130 stupních Celsia pod nulou. Pochopitelně je pobyt v takto studeném prostředí časově omezen na zhruba tři a čtyři minuty. Nicméně tato doba vystačí k tomu, aby se projevila výe zmíněná fyziologická odpověď organismu. Tato odpověď má dvě sloky. První časnou periferní, nervově reflexní, a druhou pozdní centrální, nervově humorální.
V první časné odpovědi dochází působením hlubokého chladu k zchlazení kůe celého povrchu těla a do hloubky zhruba dvou centimetrů. To vede k odkrvení vazokonstrikci kůe, čím se tělo brání ochlazení svého jádra, a tedy vnitřních orgánů. Zároveň krev staená z periferie prokrví lépe hlubí etáe a spolupůsobí tak při odplavení například některých produktů zánětu nebo kyseliny mléčné. Kdy pak tento supermráz pomine, rychle se krev, a s ní i lymfa, přesouvají zpět do kůe, čím urychlí odplavení výe zmíněných neádoucích látek.
Druhá pozdní fáze je hormonálně řízená odpověď na sloitou reflexní reakci vzniklou podráděním chladových receptorů v kůi. Tato odpověď zahrnuje dlouhodobějí změny prokrvení, vnímání bolesti, protizánětlivé účinky a konečně působí rovně aktivaci imunitního systému a zde speciálně zabijáckých T-lymfocytů. Ty jsou hlavním nástrojem imunitního systému v boji s virovými infekcemi. Samozřejmě je třeba kryostimulaci opakovat mnohokrát v sériích po deseti a dvaceti nejlépe na podzim nebo v období takzvané jarní únavy, ale pro organismus je prospěné se takto otuovat po celý rok.
Pro koho je to vhodná metoda? Pro vechny, kteří chtějí zlepit obranyschopnost proti respiračním nemocem typickým pro zimní období. Pro ty, kteří mají bolesti kloubů, kostí nebo svalů následkem zranění. Terapie je vhodná i po operacích na dlouhých kostech a velkých kloubech nebo u zánětlivých procesů, jako jsou chronická revmatická onemocnění, Bechtěrevova choroba, autoimunitní choroby, lupénka, roztrouená skleróza a podobně. U zmíněných onemocnění tato fyzikální terapie přispívá k rychlejí rehabilitaci a rozcvičení. Dále je vhodná pro svůj imunomodulační účinek pro alergiky a astmatiky. Tuto metodu snáí dobře zhruba 85 procent lidí od dětí a po seniory.
Kryostimulace při nízké teplotě vyuívají často v přípravě nebo v rehabilitaci profesionální sportovci. Terapii si oblíbil například fotbalista Cristiano Ronaldo.
Nevhodná je pro změnu pro ty, kteří mají méně ne půl roku po infarktu, mrtvici, srdečních a velkých cévních operacích či transplantacích, pro nemocné s aktivním rakovinným bujením, nemocné s teplotou či virózami. A samozřejmě není vhodná pro vechny, kteří bytostně nesnáí zimu.
