STRÁŽCE STREAMU: Žena v okně versus Kyslík. Komorní thrillery umějí znudit

Na fakt, že se ve Strážci streamu občas zaměřuji na dva tituly zároveň, jste již jako čtenáři zvyklí. Někdy se to holt nabízí, třeba jako když jsem porovnával filmy Dámský gambit s Wonder Woman 1984, nebo seriály WandaVision a Superman a Lois. Snímky Kyslík a Žena v okně, o kterých si něco povíme dnes, mají společného několik věcí. Předně jde v obou případech o komorněji pojaté thrillery, které jsou stejně dobré, jako je dobrý scénář a především herecký výkon jejich hlavní hrdinky. V případě Kyslíku se povedlo obojí, Ženu v okně ale podruhé určitě vynechám. Oba dva filmy streamovací platformy Netflix nicméně nesměly chybět v naší internetové rubrice Strážce streamu.

Ženská, neudus se!
Alexandre Aja natočil v případě Kyslíku film, který sice neobjevuje žánrovou Ameriku, rozhodně však umí udržet napětí i stísněnou atmosféru od začátku až do konce. O příběhu je dobré vědět co nejméně. Ve filmu sledujeme neznámou ženu, která se probouzí v uzamčené zdravotnické kryokomoře. Má amnézii, nemůže se dostat ven, pomalu dochází vzduch a její jediné spojení ze světem představuje umělá inteligence zvaná M.I.L.O. Plán je tedy jasný, hrdinka musí vypátrat, jak se do komory dostala a vymyslet, jak se z ní vylámat bez úhony ven. Ideálně by se tak mělo stát dříve, než se udusí.

Alexandre Aja natočil v případě Kyslíku film, umí udržet napětí i stísněnou atmosféru až do konce

Komorní thrillery odehrávající se na jednom místě a většinou s jedním hercem jsou dnes skoro až subžánrem. Nemusím dodávat, že jej mám moc rád. Jistě to máte podobně. V případě Kyslíku do výsledného díla režisér protlačil poctivé filmařské řemeslo i příjemný scifi vizuál. O hlavní postavu se ale příliš bát nebudete, a to přesto, že herečka Mélanie Laurent předvádí hereckou první ligu. Fandy komorních thrillerů Kyslík potěší. Možná bych vytknul natahovanou poslední třetinu. Jinak se však může u mě snímek klidně řadit k filmu Pohřben zaživa s Ryanem Reynoldsem. S tímhle filmem má Kyslík velmi mnoho společného. Výborná je také sedm let stará Noční jízda s Tomem Hardym či Telefonní budka z roku 2002. Sakra, ten čas ale letí.

Alexandre Aja natočil v případě Kyslíku film, umí udržet napětí i stísněnou atmosféru až do konce

Nudná pocta mistrovi napětí
Snímek Žena v okně to nemá u diváků momentálně jednoduché a já do něj nechci příliš kopat. Děj je následující. Psycholožka v podání Amy Adams je kvůli své fobii uvězněná ve svém domě. Jejím koníčkem je sledovat okolí, tedy i rodinu, která se čerstvě nastěhovala do protějšího domu. Postupně se setká s jejími jednotlivými členy a začne být přesvědčena, že došlo k tragickému zločinu. Protože je ale permanentně sjetá a ovíněná, policie jí příliš nevěří.

Amy Adams je Žena v okně

Největšími klady filmu je hudba Dannyho Elfmana a kamera Bruno Delbonnel (Amélie z Montmartru). Tím to ale za mě de facto vadne. Trampoty Amy Adams permanentně navlečené do županu bloudící nehostinnými kulisami děsivého mě zkrátka moc nebraly. Film je podobně jako Disturbie z roku 2007 přiznanou poctou a částečným remakem kultovního snímku Alfréda Hitchcocka Okna do dvora. Ten už nicméně vykrádal před třemi lety vydaný knižní bestseller Žena v okně, ze kterého oficiálně současný snímek vychází. Amy Adams by chtěla být na plátně moderní verzí jejího předchůdce Jamese Stewarta, nemá však k dispozici dobrý scénář, vedlejší charaktery, ani nějaký zvrat, jež by tohle neoriginální drama pozvedlo z průměru. 

Amy Adams je Žena v okně

Žena v okně není snímek, který by vás naštval. Jen existuje mnoho lepších a nemusejí být nutně od Hitchcocka. I když, možná si přece jen do Ženy v okně jednou kopnu. Už dlouho se mi nestalo, že jsem takhle rychle vytušil, kdo je skutečný vrah. A účast Anthony Mackieho či Julianne Moore považuji za promarněnou šanci.