Na ruce má chytré hodinky, a když se bavíme o neobvyklém orientování kostela k severu, vytáhne mobil a světové strany zkoumáme v aplikaci. Farář Josef Ptáček jde s dobou. Když to zmíním, jen se usměje. „Církev se vždy snažila o pokrok, však stála třeba u zrodu univerzit nebo nemocnic,“ připomíná Ptáček. Stojíme před kostelem svatého Filipa a Jakuba na Zlíchově. Právě o něm je první díl květnového seriálu deníku Metro o pražských kostelech. Ještě ale chvíli zůstaňme u mého průvodce.
Pokud by byla jeho církev firma, on by v ní byl „ajťákem“. Však na to má vzdělání. Než absolvoval teologické vzdělání, vystudoval elektroprůmyslovku. Jak sám říká, „v drátkách“ se rád hrabal už odmala. Však je to znát i z jeho koníčku. Ptáček je totiž radioamatér. Římskokatolický farář stál mimo jiné také u vzniku Linky důvěry na internetu.
Mimochodem, v podkroví kostelíka na skále nad Zlíchovem najdete hned několik internetových antén. Však se tři sta let stará budova doslova tyčí nad okolím. „Šíříme křesťanství i signál,“ usměje se farář, když se ho po průzkumu kostela na techniku vyptávám.
Bez zajímavosti není ani samotná skála, na které stojíme. Právě kvůli nedostatku místa na jejím vrcholu je kostel orientován severně místo obvyklého východu. Když se kocháme výhledem, zmíní Ptáček i jednu z legend, které se k místu vážou. „Traduje se, že sem dopadli Šemík s Horymírem při jejich bájném skoku,“ vypráví farář a ukazuje k víc než kilometr vzdálenému Vyšehradu. „Údajně tu byly i stopy kopyt,“ zmiňuje pobaveně farář.
Roku 1885 byly provedeny opravy exteriéru kostela, roku 1901 byl kostel vymalován a omítnut a byly obnoveny oltáře.
Od legend se výklad přesouvá pro změnu k číslům. Konkrétně k těm popisným. Vedle kostela je totiž pohřben rod Hergetů. V pokoji tu odpočívá i František Antonín Leonard Herget. Architekt, kartograf a pedagog má velkou zásluhu na tvorbě systému čísel popisných, který se dodnes v Praze používá. Hrobů je pod kostelem ale víc. Však tu je za zdí schovaný i starý hřbitov. V něm se ale už víc než sto let nepohřbívá. Místo tak spíš připomíná zahradu. Teď v květnu zvlášť. Právě tu žlutě kvete křivatec. Úplná oáza. Místo včel tu ale bzučí něco jiného. Denně kolem kostela prosviští tisíce aut. Však je na dohled od Barrandovského mostu a přímo pod skálou vede Strakonická ulice. „Je to trošku paradox, tolik lidí jezdí denně kolem a řada z nich ani neví, kudy se ke kostelu dostat,“ říká Ptáček, když sledujeme auta pod námi. Kostel má ale i své věrné návštěvníky. Bohoslužby se tu konají ve středu, v pátek a v neděli. Také je barokní kostel místem svatebních obřadů. Farář tu oddal dokonce i pár z Kanady. „Kostel si podle fotky vyhlédli na internetu a tak moc se jim líbil, že se vydali do Česka a obřad měli zde. Následně se vydali na svatební cestu po Evropě,“ vzpomíná na snoubence zdaleka Ptáček.
Zpět ale ke hřbitovu. Církev i zdejší radnice by ho rády v dohledné době revitalizovaly. „To místo si to zaslouží, dokonce by se na tom měl podílet i architekt David Vávra,“ vyhlíží úpravy hřbitova Ptáček. Sám má s velkými projekty zkušenosti. Od svého nástupu do čela farnosti u kostela svatého Filipa a Jakuba usiloval o vybudování kostela na Barrandově. Zlíchovský kostelík kapacitně totiž potřebám farnosti nevyhovoval. Moderní svatostánek, který například vytápí tepelné čerpadlo se sedmi vrty o hloubce 110 metrů, stojí na Barrandově od roku 2020. V neděli 21. května čeká kostel Krista Spasitele velká sláva. Na programu je totiž svěcení nových varhan. Ty zde budou i hlavním tématem při Noci kostelů. Program na akci, která se koná 2. června, si připravil také zlíchovský kostel.
