Korunovační sál zámku v Kroměříži, kostely svatého Mořice v Olomouci, svatého Mikuláše v Praze či grotta v polském Gorzanowě. To jsou jen některé z památek, jejichž interiéry v uplynulých čtyřech letech prozkoumaly bezpilotní helikoptéry s palubní inteligencí neboli robotické drony. Skupina Multirobotických systémů z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze vedená Martinem Saskou během této doby v jejich vývoji významně pokročila.
„Ty současné se dokážou v interiérech objektů pohybovat autonomně po předem určené bezpečné trase a přitom reagovat na neočekávané překážky. Jde o světově unikátní projekt pod názvem Dronument, kdy technologie zaznamenává vzácné historické hodnoty a pomáhá památkářům při jejich restaurování,“ říká pro deník Metro mluvčí ČVUT v Praze Radovan Suk.
Každý má jiný úkol
Skupina spolupracujících dronů létá plně autonomně, takže není potřeba operátor nebo pilot, který by je ze země řídil. Drony mají dokonce rozdělené úkoly, jeden nese kameru, ostatní pak zdroje světla osvětlující scénu v předem určeném úhlu. „Výsledkem je plastičtější obraz a kvalitnější 3D modely, ze kterých jsou památkáři schopni vyčíst více informací nejenom o povrchu, malbě a struktuře těžko dostupných míst, ale také například o jejich vlhkosti,“ vysvětluje Saska technologický posun, který je možný díky vývoji pokročilého softwaru pro autonomní let. Ten vyvinula jeho třicetičlenná vědecká skupina působící na katedře kybernetiky.
Pomoc pro památkáře
Drony se ve službách památkářů dostanou i do těžko dostupných a nedostatečně osvětlených míst, jako jsou kopule, balkony, sochy, vitráže a další objekty, u kterých je ze země vidět jen přední část a k jejichž prozkoumání by bylo jinak potřeba stavět lešení či dopravit vysokozdvižnou plošinu. Ta se často na místo ani nedostane kvůli stísněným prostorám.
Posun v kvalitě obrazu konstatuje i památkář Milan Škobrtal z územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Olomouci, který s Multirobotickou skupinou z ČVUT spolupracuje. „Pro dobrý snímek zpravidla potřebujete dlouhý expoziční čas. Tím, že se stabilita dronů ve vzduchu vylepšila, dostáváme ostré snímky, ze kterých lze pak vytvářet kvalitní fotomapy,“ říká památkář Škobrtal, který metodu považuje za perspektivní především při mapování rozměrných a špatně dostupných prostor, jako jsou chrámy a zámecké sály.
„Nejčastěji zkoumáme nástěnné malby, štukovou výzdobu či statické poruchy, jako jsou trhliny. Ve všech těchto případech lze drony u nedostupných partií staveb velmi dobře využít s cílem zrychlení a zpřesnění průzkumu před památkovou obnovou,“ shrnuje svou zkušenost Škobrtal.
Šestnáct zmapovaných budov
S drony má odborník Národního památkového ústavu v plánu zmapovat stav šestnácti památkových objektů. Kromě již zmíněných jsou to například zámky v Plumlově či Vranově nad Dyjí anebo poutní chrám svaté Anny a svatého Jakuba Většího ve Staré vodě u Libavé, který byl zničen během pobytu sovětských vojsk a o jehož záchranu usiluje město a spolek Lubavia. Kompletní sken interiéru poutního chrámu pořízený drony byl využit pro zhotovení jeho 3D modelu.
Ačkoli jsou robotické drony už poměrně rozšířenou technologií pro mapování exteriérů historických objektů, k autonomnímu zkoumání jejich interiérů je podle dostupných informací českých památkářů ve světě využívá pouze Saskův tým.
Zkušenosti z dosavadního průběhu projektu Dronument shrne celodenní workshop, který jeho tým Multirobotických systémů organizuje ve čtvrtek 12. srpna v prostorách Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově náměstí. K programu se bude možné připojit i vzdáleně. „Součástí workshopu bude i ukázka letu bezpilotních robotických helikoptér v prostředí bez GPS signálu,“ láká mluvčí Suk.
