Jaký vývoj v Izraeli prorokujete?
Záleží, jakým způsobem bude postupovat Izrael. Zatím dělá vše pro to, aby arabský svět sjednocoval ve své nenávisti k Židům. Izrael je obklopen Jordánskem, Libanonem, Egyptem, Sýrií, kde žijí palestinské menšiny a už nyní se tu odehrávají demonstrace za zapojení se do konfliktu na straně Hamásu. Ten má také podporu Hizballáhu financovaného z Íránu a ovládajícího jižní Libanon. Obávám se, že cokoliv se může nyní stát roznětkou širokého konfliktu. Izrael je nyní v situaci, kdy může být napaden ze dvou dalších stran. To by bylo obrovské nebezpečí i pro technologicky jednu z nejvyspělejších armád světa.
Světové fórum je zároveň zaneprázdněné válkou na Ukrajině. Jak se do ní propíšou události v Izraeli?
Ukrajina se odsouvá na druhou kolej, což bude mít zcela určitě drsné následky pro její bojeschopnost. Ale já jsem toto čekala, byla to vlastně jen otázka času. Snad se na to už připravovalo i ukrajinské vedení.
Pojďme na Ukrajinu. Čím vás konflikt vyloženě překvapil?
Nevím, jestli překvapil, ale nové pro mě bylo to obrovské nasazení těžkých zbraní a neustálá palba na liniích. To je děsivé. Navíc Ukrajina nemá vzdušnou převahu, což je velmi důležité. Musela jsem se naučit snášet to neustálé dunění, příšerné rány, kdy střely z tanku dopadají kolem vás – zatím jsem měla to štěstí, že padaly jen kolem. Teď už si na frontě zvyknu za deset minut a uklidním se, ale než tam dojedu, je mi vždycky úzko. Ukrajinská fronta je děsivá a nevyzpytatelná. Nikdy nevíte, kam co dopadne, a Rusové mají dělostřelecké munice spousty. A mají tam dobře vycvičené jednotky, bohužel.
Je výhodou být ženou reportérkou přímo na válečné linii?
Někdy je to výhoda, někdy ne. Já to vlastně moc neřeším. Dělám to stejné, co dělají muži, většinou nepotřebuju jiné schopnosti než mozek a ruce. Válečná novinařina není fárání do dolů, nepotřebujete mít víc fyzické síly. Potřebujete odvahu, zkušenosti, odhad a schopnosti to potom předat čtenářům nebo divákům. Není tam žádný důvod předpokládat, že je to práce „pro muže“.
Lenka Klicperová byla dlouholetou šéfredaktorkou magazínu Lidé a země. V současnosti i vyučuje na Univerzitě Hradec Králové.
A co u bojujících jednotek?
To je trochu složitější, ale i tak jsou armády, které standardně nasazují ženy, i když spíš výjimečně, do prvních linií. Tam je fyzický handicap ten, že musíte být schopná třeba odvléct zraněného spolubojovníka z dosahu palby. A když je to chlap, co váží s balistikou a výstrojí 130 kilo, tak je to pro ženu problém. To prostě málokterá utáhne. Ale co se statečnosti týče, znám ženy, které by strčily do kapsy jakéhokoliv muže. Odvaha není otázka genderu.
Jakou roli na frontě hraje, že jste z Česka?
Lidé i vojáci si toho váží. Myslím, že teď, po rozpoutání války v Izraeli, kdy se najednou veškerá pozornost přesouvá na Blízký východ, si toho budou vážit ještě víc. Je fajn, když někam přijedu, řeknu Česko a vojáci se začnou usmívat, vědí, odkud jsem, a nepletou si mě s Čečenkou. Lidé si jsou vědomi, že Česko dělá hodně nejen pro uprchlíky, ale i pro podporu bojeschopnosti ukrajinských sil.
Kam se válka v nejbližších měsících posune?
Bohužel neočekávám nic moc pozitivního. Frontová linie je už dlouho zamrzlá. To neznamená, že se tam dennodenně neodehrávají kruté boje a neumírají lidé. Ale Rusové se na jihu dobře opevnili a brání se zuby nehty. Ukrajina nese tíhu útočících. Musejí mít strašlivé ztráty a zisků je málo. Teď Rusové nepochybně využijí koncentrace veškeré pozornosti na Blízký východ a budou se snažit o rozvinutí útoku. A mám obavy, že se jim to bude dařit. Americké peníze na podporu Ukrajiny jsou zatím stopnuté, a než se celý ten byrokratický aparát dá zase do pohybu, než se třeba další zbraně a munice dostanou na Ukrajinu, může být pozdě. A válka v Izraeli je zatím v počáteční fázi, vůbec netušíme, co se z ní vyvine. Ukrajina může ztratit pro Západ důležitost a podporu, hlavně materiální, pro další vedení války.
Strážce streamu
