Astma je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest, které se projevuje záchvaty suchého dráždivého kašle a slyšitelnými změnami dýchání. Pokud se dostaví přímo astmatický záchvat, může být člověk ohrožen i na životě. Při záchvatu se stáhnou průdušky, nemocný se cítí jako ve svěráku a nemůže popadnout dech. Pocit dechové tísně, tedy dušnost, lze přirovnat k dýchání tenkým brčkem.
„Příčinou dýchacích obtíží při astmatu je kombinace zánětu, otoku a stažení svalů v dýchacích cestách. Zánět může být způsoben různými příčinami, například alergií. Mezi závažné vzdušné alergeny patří roztoči, pyly stromů, trav a bylin, plísně a alergeny zvířat. Na zhoršení projevů se podílí i celá řada jiných faktorů – obezita, stres, refluxní choroba i chronická rýma,“ říká lékařka Radka Šedivá z ambulance Synlab.
Tradičně komplikovaným obdobím pro astmatiky jsou jarní a letní měsíce. „U nemocných s celoročním astmatem bývá nejhorší to období, kdy se ve zvýšené míře setkávají s látkami a podněty, na které mají prokázanou alergii. Známe však typy astmatu, které nejsou alergického původu, kdy pak roční období nehraje podstatnou roli,“ vysvětluje lékař Stanislav Kos, předseda Českého občanského spolku proti plicním nemocem.
V Česku trpí astmatem na 800 tisíc lidí. Je onemocněním především mladých lidí a dětí. V tuzemsku je postiženo každé desáté dítě, v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší je výskyt ještě vyšší.
Jedním z faktorů, které mají na alergie a astma vliv, je kromě horšího ovzduší i kouření. Ať už se jedná o jeho aktivní, nebo pasivní formu, není kouření příčinou samotné alergie, ale je jedním ze základních rizikových faktorů pro vznik jak alergického onemocnění, tak následně i astmatu. Vztah kouření a astmatu spočívá ve skutečnosti, že cigaretový kouř i další škodliviny ze zevního prostředí dráždí sliznici průdušek. V nich pak dochází k zánětlivé reakci, následuje zesilování sliznice a dalším změny v ní, zvýšená tvorba hlenu dráždění ke kašli. Všechny tyto faktory zužují průdušky a zvyšují pravděpodobnost jejich křečovitého stažení.
Astma se obvykle léčí pomocí inhalovaných léků, které jsou vdechovány do dýchacích cest, kde působí přímo na příslušné cílové buňky ve sliznici. Léky na astma můžeme rozdělit do dvou hlavních skupin, a to na léky záchranné neboli úlevové, které rozšiřují průdušky a jejichž účinek může trvat od čtyř do 24 hodin, a léky preventivní, udržovací, které působí hlavně protizánětlivě a mají dlouhodobější účinky. Protože se ale jedná o nevyléčitelné onemocnění, léčba je nutná po celý život.