Lidem přicházejí například nabídky na prapodivné investice, v elektronické poště se lidem stále častěji objevují odkazy, po jejichž odkliknutí se digitální bandita vloupe klidně rovnou na účet nebo se mu podaří vzít si na klienta například vysoký úvěr. „Přímo v bance mě navštívil pán, který tvrdil, že jsem mu osobně volal,“ říká Jiří Frait, viceguvernér České národní banky (ČNB). Telefonáty, kdy se podvodníci vydávají přímo za guvernéra nebo člena bankovní rady ČNB, nejsou podle Fraita úplně ojedinělé. „Vedení centrální banky klientům bank nevolá a ani se takovými záležitostmi už z principu svého poslání nezabývá. Na to jsou příslušné odbory jak u nás, tak v jednotlivých bankách,“ upozorňuje Frait.
Nespěchat. Ověřovat. Chránit. Tak zní základní doporučení ČNB, pokud se setkáte s nějakými výzvami na sdělení citlivých bankovních údajů. „Do telefonu nikdy nic v tomto směru neříkejte, poděkujte a zavěste,“ radí Denisa Všetíčková, mluvčí ČNB. Detailnější rady zveřejnila centrální banka na svém specializovaném webu Peníze na útěku. „Podvodníci se snaží dostat klienta do časové tísně, často volají třeba v noci, snaží se vyvolat dojem naléhavosti, že přicházíte o peníze a musíte něco podniknout hned,“ říká Frait.
Útoky, ať již přes e-maily, nebo telefonáty, ale nesměřují podle poznatků centrální banky jenom na zranitelné osoby. Do úzkých se snaží dostat například neziskové instituce, školy, radnice, ale třeba i bytová družstva a společenství vlastníků.
Pokud už klient klikne na špatný odkaz či sdělí citlivá data, hraje roli čas. „Finanční instituce musejí mít mechanismy, jak klienty chránit,“ říká Zuzana Silberová, ředitelka dohledu nad finančním trhem ČNB. To znamená, že banky musejí mít nonstop klientskou telefonní linku. „Jeden takový případ, kdy neměli klienti možnost banku zkontaktovat čtyřiadvacet hodin denně, jsme řešili a dosáhli nápravy,“ zdůrazňuje Silberová.
Žhavá linka
|
