Kvůli zápachu nepůjde větrat, okolí budou hyzdit hromady odpadků. Tak znějí nejčastější obavy těch Pražanů, v jejichž sousedství by mohla během několika příštích let vyrůst bioplynová stanice hlavního města. O nutnosti z budování zařízení takzvané bioplynky, kam se budou svážet odpadky z pražských vývařoven, restaurací a další podobný bioodpad, je již rozhodnuto. Podle magistrátu k němu dojde do roku 2028. K čemu zařízení ke zpracovávání biologicky rozložitelných odpadů, které nyní končí ve spalovně či na skládce, Praha reálně potřebuje?
Pražský odpad
|
„Z bioodpadu získaný biometan je svým složením téměř identický se zemním plynem. Mohou jej využít nejen Pražské služby při svozu odpadu, ale i další městské společnosti pro své technické vozy a potenciálně i vozový park MHD. Pražské služby mají nyní za úkol vyhodnotit možné varianty nejvýhodnějšího řešení pro město. Jako ekonomicky nejpříznivější vychází podle studie výstavba bioplynové stanice na pozemcích v areálu ZEVO Malešice, případně v bezprostředním okolí hlavního města,“ říká pro deník Metro náměstek primátora pro životní prostředí Petr Hlubuček.
Magistrát nyní vede jednání i s dotčenými městskými částmi, tedy se Štěrboholy a Prahou 10 a 14. „Chceme, aby stanice nezapáchala a výstavba nezatížila, ani provoz, své okolí,“ dodává Hlubuček.
Podle výsledků odborných výzkumů, které v minulosti provedla například společnost Tres Consulting, však nesmradlavou bioplynku postavit nejde. Alespoň jednou měsíčně ji podle průzkumů nutně ucítí místní z okolních čtvrtí. Problémovou bioplynovou stanici měli například před čtyřmi lety ve Velkém Karlově na Znojemsku. „Měl jsem možnost vidět bioplynové stanice v zahraničních městech, jako je Vídeň či Oslo, kde fungují bez problémů a vlivu na okolí. Bioplynové stanice jsou v západní Evropě nezbytnou součástí systému nakládání s odpady,“ dodává Hlubuček.
