„Ve Strašnicích je problém s velkým výskytem potkanů. Z tohoto důvodu byla v Nučické ulici provedena pravidelná deratizace. Pozor na nástrahy!“ Tohle varování nám minulý týden zaslal do redakce čtenář Martin Stehlík. Protože svou zprávu doplnil také fotografií plakátku s lebkou a zkříženými hnáty a těmito plakátky je okolí Strašnic v těchto dnech doslova zamořené, získává odměnu 300 korun. Podle plakátků, které čtenáři vídají v nedalekých Malešicích, se zdá, že i zde proběhla pravidelná deratizace. Také tady pořídil Martin Stehlík několik fotografií a zaslal nám je do naší rubriky Metro hlídač.
Soukromé hubení
Deratizace se dají v hlavním městě rozdělit na kategorie. Boj s potkany totiž probíhá v podstatě na dvou úrovních, a to celoměstské a soukromé. Podle mluvčího Prahy 10 Jana Hamrníka jsou deratizace ve Strašnicích a Malešicích nejpravděpodobněji prováděny na objednávku vlastníků či správců místních bytových domů či soukromých pozemků.
Hubilo se i v Malešicích.
„O přemnožení nevíme, což ale neznamená, že v místě není. Naše městská část zmiňovanou deratizaci nenařídila, oficiálně tedy o jejím provedení nemáme žádné podrobné informace. Mohla být realizovaná i v rámci opatření hlavního města Prahy,“ vysvětluje pro deník Metro Hamrník. Podobné plakátky se symbolem lebky a zkřížených hnátů však podle radnice desáté městské části nejsou v místních čtvrtích ničím neobvyklým. „Pokud jde o oznámení a jejich umístění, tak se jedná o zcela běžně a dlouhodobě používaný systém. Odstranění výlepů zřejmě následně provádí deratizační společnost,“ dodává Hamrník.
Vylézají na povrch
Deník Metro se obrátil na deratizační firmu, jejíž webové stránky vyčetl čtenář z vyvěšených plakátků. Jde o společnost, jež hubení hlodavců v hlavním městě provádí již od roku 1991. Podle jejího jednatele Martina Tupého hubení potkanů na území Prahy 10 ještě stále probíhá. Plakátky proto výhledově jeho firma uklízet neplánuje. Není to však tak, že by se místní hlodavci přemnožili. Pouze přibývá faktorů, které je vyhánějí z nor.
„Vzhledem k tomu, že je Praha značným způsobem rozkopaná, došlo k narušení životního prostředí hlodavců. A ti se pohybují i na venkovních plochách. Přeplněné odpadní nádoby, potraviny a různé zbytky u popelnic jim poskytují dostatek potravy,“ popisuje pro Metro Tupý.
Miliony potkanů
Druhou zmiňovanou úroveň boje s potkany, tu celoměstskou, provádějí deratizátoři Pražských vodovodů a kanalizací (PVK). Plošné hubení potkanů zahájili letos, stejně jako každý rok, začátkem dubna.
„Deratizátoři působí v lokalitách, které jsou vytipované jako rizikové. Celý červenec a druhá polovina října, kdy hubení končí, jsou pak věnované kontrolám lokalit se zvýšeným výskytem a ošetření míst podle dodatečných hygienických požadavků,“ líčí pro deník Metro postup mluvčí PVK Tomáš Mrázek.
Pracovníci PVK letos ošetřují třináct a půl tisíce kanalizačních vstupů. Na každý z nich připadne zhruba jeden kilogram návnady. Pražská kanalizační síť je domovem několika milionů potkanů. Pravidelnou deratizací sítě se daří udržovat jejich počet na přiměřené úrovni. „Bohužel mnoho potkanů je také na povrchu okolo popelnic a v neošetřované zeleni, kam obyvatelé vyhazují odpadky. Rovněž zvýšený stavební ruch vyhání potkany z kanalizace na povrch. Dalšími problémovými místy jsou lokality obývané bezdomovci, kteří na pořádek příliš nehledí,“ uvádí pro Metro Mrázek.
K hubení PVK používají přípravek Hubex – požerové nástrahy do vlhkého prostředí. Aby mlsným hlodavcům chutnaly, obsahují například pekařské drobky, šrot, kukuřici, čokoládu, tuk a účinnou látku antikoagulant.
Pejskaři mohou být klidní
V metropoli bylo v minulosti zaznamenáno několik případů, kdy potkaní návnadu omylem sežral pes, kterého bylo následně třeba utratit. Varování čtenáře, jehož fotografie nás inspirovala k sepsání tohoto textu, bylo pravděpodobně určeno pejskařům. Podle Mrázka mohou být páníčci i paničky, co se návnad od PVK týče, naprosto bez obav.
„Naši pracovníci totiž ukládají návnady přímo do kanalizační stoky nikoli na povrch,“ zdůrazňuje pro Metro Mrázek.
Šok a křeče
Nejvíce potkanů žilo v hlavním městě pravděpodobně před sedmi lety, v roce 2015. Odborníci se tehdy shodovali na tom, že bylo hlodavců příliš kvůli dvěma mírným zimám po sobě. Povrchové nástrahy se tehdy objevovaly například v oblasti Břevnova a dalších pražských parcích.
Pokud se váš chlupatý miláček přece jen dostane do kontaktu s jedem, je nejdůležitější urychleně vyhledat pomoc veterináře.
„Projevy jsou téměř u všech jedů podobné, tedy šok, prudké křeče, nadměrné slinění, průjmy, normální až nízká teplota, nepřiměřené reakce na podněty a panická úzkost psa,“ popisoval v minulosti deníku Metro průběh průměrné otravy Petr Prokeš ze Záchranné služby pro zvířata na Chodově.
„Majitel by měl, pokud je to možné, také opatrně zajistit vzorek a vzít ho s sebou k veterináři,“ radí Prokeš. Každé místo, kde jsou položené nástrahy, by mělo být navíc označeno výstražným letákem, kde je druh použité nástrahy uveden. A také datem, kdy byly položeny.
