Vysvětlíte mi jako laikovi, k čemu se analyzátory hodí?
Umožní znázornit, co se děje v elekrickém obvodu, o tom si učitel se studenty jen povídal. Dřív mohli pedagog či student stav obvodu jen spočítat a odhadnout chybu. Teď ji vidí na displeji. Je to rychlé a efektivní.
Kde všude mají vaši absolventi uplatnění?
V informačních technologiích a elektrotechnice. V IT například jako datoví analytici, programátoři nebo vývojáři. Tedy v softwarových společnostech.
Vystačí si po maturitě v praxi i bez vysoké školy? Je po nich poptávka?
Je extrémní. S maturitním vysvědčením dáváme studentům kolem dvaceti až třiceti nabídek na práci. Takže nouzi o práci nemají. Je to i tím, že jsme navíc zavedli jejich dlouhodobé hodnocení během celého studia.
V čem spočívá?
Počínaje druhým ročníkem napíše každý student životopis. Jeho vypracování je běžná součást výuky v češtině i v angličtině, ale my po nich chceme, aby jazykem, kterým „hovoří“ firmy, sepsali své dovednosti a znalosti, které v daném školním roce získali. Pak se na konci třetího ročníku analyzuje, jestli student tyto získané dovednosti a znalosti navýšil. Výsledky vzdělávání tak neměříme jen metodou dotazníku, nepřímo je hodnotíme i podle tohoto životopisu. Současně je tím učíme formulovat, třeba i jen jednou větou, jejich znalosti, prodat to, co umějí. Výhodou je, že pak mám na stole každý rok sadu dvou set vypovídajících životopisů. Se souhlasem studentů jdou životopisy do partnerských firem. Ty pak mají k dispozici přehled o jejich úrovni, ještě než odmaturují.
Máte zpětnou vazbu o jejich uplatnění v praxi?
Samozřejmě. Navíc máme od firem zpětnou vazbu, co je v jejich oborech nového, co bychom mohli my sami už ve škole učit, jaké přístupy jsou kvalitní a jaké ne. Také víme, o jaké pracovní pozice je zájem, podle toho můžeme vzdělávání ladit. Například víme, že v současnosti je velká poptávka v průmyslu po programátorech strojů přímo ve výrobě, v robotice. Nebo servisní činnost, to je jedna z profesí budoucnosti.
Střední vzdělání jim tedy k dobré práci stačí?
Střední škola má stále limity, které bez vysoké školy nepřekročíte. Sice pošleme do firmy kvalitního absolventa, ale ne vysokoškoláka, který úroveň i know-how firmy posunuje dál. Proto jsem raději, když studenti pokračují na vysokou školu, kde je vyšší matematika. Ale jsme škola, která poskytuje široké praktické uplatnění hned.
Mimochodem, s jakým nástupním platem mohou absolventi počítat?
Říkám jim, že čtyřicet tisíc korun nástupního platu je v osmnácti devatenácti letech krásné, ale je to málo.
Málo? Pro středoškoláka?
Pro začínajícího ano, ale snažím se jim vždy vysvětlovat, že z dlouhodobé perspektivy celého profesního života mají šanci na mnohem lepší zajištění, pokud absolvují vysokou. Mzda pohybující se na úrovni dejme tomu poslaneckého platu není pro vysokoškoláka z oboru, který vystudoval i u nás, nijak nereálná.
Jaká je úroveň dětí, které se na školu hlásí? Je hodně rozdílná?
Často se liší úroveň matematiky, jak se na základních školách učí. V prvním ročníku máme pro ty, kteří v něčem zaostávají, jednu hodinu matematiky, angličtiny nebo odborného předmětu navíc. To doučování je zadarmo. Ti, kteří jsou naopak napřed, mají k dispozici kroužky, aby nestagnovali.
Pro studenty je během školy důležitá praxe a brigády v oboru. Jak na tom jste?
Zákonem jsou dané čtyři týdny během celého studia. Hlavní část se soustředí do druhého a třetího ročníku. Je to ale málo, přimlouval bych se za víc času. Proto máme i partnerské programy. Snažíme se, aby studenti nechodili na praxi jen do oborů a firem, kde se jim líbí, ale aby získali co nejširší rozhled.
Aby okusili, jak chutná život i z jiné stránky?
Atraktivní je praxe v České televizi. Student automatizace asi nebude toužit po praxi tam, kde mají linku na výrobu vápna, ale já jsem opačného názoru. Fascinující je Temelín, ale ve Štěchovicích je také skvělá elektrárna, pokud to mám tak vyjádřit. Navíc máme vlastní web s vlastními pracovními inzeráty na brigády a poloviční úvazky, tam si také mohou vybírat. Ta místa máme právě od partnerských firem. My si současně hlídáme, aby i na praxi měli studenti férové podmínky. Aby pro firmy nebyli jen levnou výpomocí, ale aby hodnocení odpovídalo jejich reálným znalostem. A aby to bylo odborně odpovídající.
Zmiňoval jste spolupráci s firmami. Mohl byste být konkrétní, kde všude studenti pak pracují?
Sektor informatiky a elektrotechniky. Jedná se o malé, střední, ale i velké firmy a společnosti. Například v ČEZu máme velkou skupinu našich absolventů. Zajímavostí možná je, že poptávka po studentech je ze strany armády, policie a dalších bezpečnostních složek. Nejde jenom o programátory či správce sítě, různé bezpečnostní služby státu využívají široké spektrum technických prostředků. To je pro studenty také šance na zajímavou práci. Můžeme se pochlubit například oceněním od armádních radistů. Protože to je v současnosti oblast, kde vládnou vedle počítačů satelity, a u radistů nacházejí naši studenti také uplatnění. Řadu studentů najdete třeba ve společnosti UPC, s níž spolupracujeme už od jejích začátků.
