Když se někdy koncem roku 2021 chýlila hlavní covidová „sezona“ ke konci a lidé se rozhodli utrácet neutracené covidové úspory, spořicí účty a termínované vklady nabízely s bídou zhodnocení jedno procento. Přitom měna oslabovala od tří do šesti procent. Co bychom za to nyní dali!
Banky se lišily přibližně o tři procenta
Ekonomové však tehdy slibovali pokles ke dvěma procentům. Žádná z předpovědí finančních analytiků, bankéřů a ekonomů se však za poslední dva roky nenaplnila. Má vůbec význam předpovídat znehodnocování či neznehodnocování peněz?
„Předpovídat ekonomický vývoj je důležité obecně pro klienty, protože i oni si vytvářejí plány pro své podnikání,“ hodnotí smysl inflačních odhadů Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banky (KB). Přiznává, že se ale tak stává obvykle na základě starých informací. „Co se týká odhadu inflace za leden, lišily se jednotlivé banky zhruba v rozmezí tří procent,“ komentuje Vejmělek lednovou inflaci. Ta byla podle vyjádření Českého statistického úřadu (ČSÚ) asi 17,5 procenta.
Jednociferná?Inflace 3,4 procenta. Taková bude v roce 2024 podle únorové prognózy České bankovní asociace. Banky přitom předpovídají znehodnocování měny v příštím roce níž, kolem dvou a půl procenta. Přitom koncem roku 2021 už měla být podle některých předpovědí dvouprocentní, což bylo tehdy přání i České národní banky. Dvouprocentní inflaci jsme v České republice zažili naposledy v lednu 2021, kdy vrcholila pandemie covidu. |
Komerční banka ve svém nejnovějším strategickém výzkumu a makroekonomické prognóze předpovídá letošní inflaci těsně pod třinácti procenty. „V příštím roce odezní zdražování energií. Inflace by měla klesnout na průměrných 2,5 procenta, což je nepatrně méně, než jsme odhadovali o kvartál dříve,“ upozorňuje Martin Gürtler, komerční ekonom KB.
Lépe se slepeckou holí než bez ní
Prognózy určitě, i přes jejich nyní těžko odhadovanou přesnost, nezavrhuje ani Michal Skořepa, ekonom České spořitelny.
„Pro lidské rozhodování v jakémkoli nejistém oboru je vždycky, i v těch nejnepřehlednějších situacích, dobré se snažit o nějakou prognózu. Ale zároveň od ní nesmíme čekat zázraky,“ míní ekonom Skořepa. Dobré prognózy podle něho vycházejí ze znalosti vývoje minulých podobných situací, takže jistou užitečnou informaci v sobě mají. „Nesmí nás ale překvapit, pokud se opakovaně pletou, a to dokonce opakovaně stejným směrem. Prognózu můžeme přirovnat ke slepecké holi: o překážkách před námi může dávat velmi mylné signály, ale pro slepce je pořád lepší chodit aspoň s ní než bez jakékoli pomůcky,“ uzavírá Michal Skořepa.
Nahoru, nebo dolů?
|
Je tu individuální inflace
Někteří ekonomové a finanční odborníci přišli v loňském roce s novinkou. Vedle průměrné inflace začali uvádět i inflaci „osobní“. To podle toho, které zboží lidé kupují nejčastěji a jehož zdražování nebo naopak nezdražování jim tahá z peněženek víc peněz v porovnání s předcházejícími měsíci nebo roky.
Pokud tedy někdo víc nakupoval, ceny zboží mu poskočily loni o dvacet procent. Pokud byl víc závislý na službách nejrůznějšího druhu, tam inflace podle údajů ČSÚ dosáhla loni přibližně 12,5 procenta.
Na vyšší úroky na extra účtech zapomeňte
Spořicí účty a termínované vklady nabízejí v současném vývoji zhodnocení v lepším případě kolem šesti procent. Pořád je to ale téměř třikrát méně, než je inflační křivka. Lze čekat, že finanční ústavy, kterým svěřujeme své úspory, nastaví jejich zhodnocení tak, aby se co nejvíc přiblížily skutečné inflaci? „S tím asi nelze počítat,“ říká Jiří Vévoda, člen představenstva skupiny ČSOB.
Podle jeho rady by měli lidé víc investovat. K tomu se nabízejí akciové trhy, nejrůznější fondy spravované bankami, jejichž výnosy se ale liší podle míry rizika. Jak ukazují výsledky například penzijních fondů, jejich úspěšnost byla obecně v roce 2022 nízká. Ztráty tu byly až dvouciferné.
Indická „tragédie“Inflace je stará jako dějiny lidstva. Pokud vás nyní trápí znehodnocování české měny v rozptylu od 15 do 20 procent, před třinácti lety řešili indičtí ekonomové „neřešitelný problém“. Indická měna se znehodnocovala o „neuvěřitelných“ deset procent. I když proti německé finanční krizi z období po 1. světové válce, kde stál chleba ráno milion marek a večer pět milionů, si v současnosti můžeme výskat. PH |
