Chlast, raft a relax. Češi milují vodáctví, alkohol ale v některých případech může být zlo

Alkohol spolu s vodou a silným slunečním zářením ale ne vždy může být vhodnou kombinací. Od března tohoto roku navíc vstoupila v platnost novela zákona o vnitrozemské plavbě, která upravuje výši alkoholu u vůdce plavidla na nesledovaných vodních cestách. U vodáků je povoleno půl promile, což jsou zhruba dvě piva.

Kromě toho, že řada Čechů zřídkakdy skončí u dvou piv, čímž porušují zákon, když pak jdou na vodu, také hazardují se svým zdravím. Podle rafťačky Anny Kašparové se s rostoucí hladinkou alkoholu zvyšuje riziko možných nehod. „Zhoršuje se odhad, motorika i obratnost, a to se zkrátka s pohybem na vodě, nebo v ní, vůbec neslučuje,“ líčí Kašparová a dodává, že následky mohou být fatální. „Pokud chci mít vše pod kontrolou, radši nebudu pít vůbec,“ pokračuje.

Na dodržování zákonu dohlíží také policie. „Že je takové souhrnné opatření potřeba, dokládají vyhodnocení předchozích ročníků. Pokud se ohlédneme například za loňskou letní sezonou, vidíme, že jen policisté odhalili na vodě téměř 150 přestupků a 18 vůdců plavidel pod vlivem alkoholu. Se stále narůstajícím lodním provozem i roční bilancí utonulých je tedy dohled a prevence skutečně potřeba,“ popisoval před sezonou za Policii ČR plukovník Petr Sehnoutka.

Díky desateru v obraze
Jak tedy na vodě zajistit jistotu bezpečnosti? Existuje vodácké desatero, které vydal Český svaz kanoistiky. Kromě odepření alkoholu by si vodáci měli před vyplutím zjistit co nejvíce informací o řece, například na vodáckých webech. Je důležité vědět zejména o nebezpečných místech. „Neboj se zeptat. Výprava by měla mít minimálně tři lodě. Nikdy nejezdi sám,“ píše svaz v desateru.

S tím souvisí také fakt, že v Česku hladiny řek přes léto každoročně klesají. Je to hlavně kvůli teplu a méně častým přeháňkám. V posledních letech ale navíc tento trend výrazně zesiluje, důvodem jsou pravděpodobně hodně diskutované globální změny klimatu. „Lokálně suchá místa mohou mít na svědomí malé vodní elektrárny (MVE), kterých je na Sázavě celkem 40. Do MVE je voda přiváděna náhonem z řeky, a tím jí v hlavním toku úbývá. Voda se do řeky sice vrací, ale zajímavá místa, kde by se normálně tvořily peřeje, jsou pouze kamenitá a suchá,“ dodává rafťačka Kašparová.

Informovanost je důležitá
Obecně informace o stavu vody dostupné jsou, je však důležité vědět, kde je hledat. „Pokud si obstaráváte lodě z půjčovny, nejjednodušší je zeptat se právě tam, jak aktuální vodní stav na dané řece vypadá. Mnoho půjčoven má tyto informace na svých webových stránkách. Já běžně používám web Českého hydrometeorologického ústavu, kde najdete jak údaje o průtoku, tak například i o výšce hladiny,“ vysvětluje Kašparová. Dále je vhodným zdrojem webová stránka raft.cz, která nabízí nejen informace o sjízdnosti, ale také říční kilometráže, mapy, upozornění na nebezpečné jezy nebo třeba informace o tábořištích.

Výběr řeky podle gusta
Při vybírání trasy a místa je třeba se shodnout na řadě věcí. „Hodně záleží na individuálních plánech, včetně toho, jak dlouho chci jet, kolik nás bude, zda chci spíše odlehlou samotu, či možnost dojít si každý den nakoupit, zda chci jet v době školních prázdnin a tak dále,“ vysvětluje Kašparová. Na vícedenní plavbu se podle ní dá zvolit třeba Vltava. „Středočeši mají nejblíže na Sázavu nebo Berounku, na západě Čech si lze sjet Ohři a na východě Česka může být vaším cílem například řeka Morava,“ dodává rafťačka. „Osobně ráda jezdím na Vltavu, je ale potřeba vynechat červenec se srpnem, kdy se doslova ucpe turisty. Podzim na Vltavě je ale super,“ říká Kašparová.

Co se týče vybavení, svaz v desateru apeluje mimo jiné na vhodnou obuv. „Doporučujeme házecí pytlík s karabinou, lékárnu, náhradní pádlo, mobil s vodotěsným obalem, vestu a přilbu. Při jízdě je potřeba vhodné oblečení a pevné uzavřené boty,“ píše se v příručce. Právě například házecí pytlík může pomoci při záchraně topícího, aby se mohl chytit. V krizové situaci se doporučuje zavolat záchranáře.