Jedná se především o cukry přidané výrobcem, kuchařem či spotřebitelem, to znamená řepný, třtinový a hroznový cukr, fruktóza, glukózo-fruktózový sirup, koncentráty ovocných šťáv, med, slad, melasa, a dokonce i v současnosti oblíbené sirupy, například javorový, agávový, rýžový či datlový. Je prokázáno, že nadměrná konzumace těchto přidaných cukrů zvyšuje riziko vzniku obezity.
V České republice má dle dat Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI) nadváhu téměř 70 procent dospělých mužů a 50 procent žen starších 18 let, obézních je 22 procent mužů a 18 procent žen. V současnosti proto Česko patří mezi 10 zemí s nejvyšším počtem obézních lidí v rámci Evropské unie.
„Obezita je v současnosti považována za onemocnění, které je zároveň rizikovým faktorem mnoha chorob, mimo jiné cukrovky 2. typu, kardiovaskulárních onemocnění, metabolického syndromu a ztukovatění jater. To bude mít rozhodně dopad na národní systém zdravotní péče,“ uvedla Maika Ohno z Národního institutu SYRI.
Kvóty sladkosti
Mnoho zemí se snaží proti konzumaci cukru zasáhnout. V boji za zdraví svých obyvatel zavádí nejčastěji daň z cukru, která má v jednotlivých státech různé podoby. V některých zemích se kupříkladu zavádí daň na slazené nápoje, v jiných se dotýká široké škály potravin. Jedno z nejpřísnějších pravidel na množství cukru mají Velká Británie, Portugalsko a Maďarsko.
„Ve Velké Británii se zdaňuje prostřednictvím daně na nealkoholické nápoje. Sazba je diferencována podle obsahu cukru do dvou pásem: nad 5 gramů na 100 mililitrů a nad 8 gramů cukru na 100 mililitrů. V Portugalsku je zavedeno dokonce více pásem zdanění, přičemž se již zdaňují nápoje obsahující 2,5 gramu cukru na 100 mililitrů a nejvyšší sazba je určena nápojům obsahujícím více než 8 gramů cukru na 100 mililitrů nápoje,“ popisuje nutriční terapeutka Miroslava Karbanová ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
V Maďarsku se cukr zdaňuje v rámci Public Health Product Tax neboli daně na produkty za účelem veřejného zdraví. „Tato daň se nezaměřuje pouze na snížení obsahu cukru, ale i na alkohol, kofein a obsah soli. V praxi se jedná o balené slazené potraviny a produkty s obsahem kakaa, nealkoholické nápoje s přidaným cukrem, ovocné džemy, ovocná piva s přidaným cukrem, alkoholické a energetické nápoje a pochutiny s vysokým obsahem soli,“ dodává Miroslava Karbanová.
Redukci cukru tak musí řešit výrobci jak slazených nápojů, tak i potravin. A to především v případě, že chtějí být na daném trhu konkurenceschopní. Mezinárodní společnost Zeelandia, která vyrábí pekařské a cukrářské výrobky pro 100 zemí světa, musí kupříkladu reagovat na opatření zavedené v Maďarsku, které rozšiřuje seznam produktů, jež podléhají této dani z cukru. „Na maďarském trhu jsme jedním z významných dodavatelů ovocných náplní, kterých se tato speciální daň rovněž týká. Během ledna jsme se proto museli tomuto opatření přizpůsobit vývojem a výrobou zcela nového produktového portfolia ovocných náplní se sníženým obsahem cukru nebo bez přidaného cukru,“ popisuje situaci Michaela Součková Jíšová, kontrolorka kvality.
Pomůže to? V Dánsku ne
Daň z cukru je však prozatím velmi nejistým nástrojem k omezení konzumace přidaných cukrů a s tím snížení výskytu obezity. „I výzkumy ze zahraničí jsou velmi rozporuplné. Některé země, jako například Velká Británie, mají poměrně dobré výsledky. Naopak v Dánsku byla daň z cukru zrušena. Osobně si myslím, že lidé si v průměru budou výrobky kupovat, ať je jejich cena jakákoli. Z pohledu nutriční terapeutky se domnívám, že vhodnější cestou snížení konzumace cukrů by mohly být například besedy ve školách či školkách o zdravé výživě, navýšení pohybové aktivity a motivace ke snížení příjmu cukrů ve stravě,“ poznamenává Miroslava Karbanová a dodává: „Dovolím si tvrdit, že není ‚nezdravá potravina‘. Vždy je důležité myslet však na množství zkonzumované potraviny a dostatečný pohybový režim.“
Prospěje i voda
Cukr je dobrým zdrojem energie, v přiměřeném množství je potřebný pro svaly, krev a mozek. Při konzumaci cukru bychom tedy měli vždy věnovat pozornost přiměřenému množství. A také nezapomínat na pitný režim.
„Tekutiny jsou pro naše tělo stejně důležité jako kvalitní strava, pravidelný pohyb a odpočinek. Dehydratace či nevhodný pitný režim často bývají příčinou mnohých zdravotních potíží, únavy i rozhozené psychiky. Zbytečně pak saháme po lécích na bolest hlavy, dopujeme se cukrem nebo kofeinem proti únavě, kupujeme si drahou kosmetiku na suchou nebo nečistou pleť, léčíme se s nejrůznějšími neduhy. Přitom řešení je snadné – stačí víc a kvalitněji pít,“ zdůrazňuje spolupracovnice AquaLife Institutu Zuzana Douchová, psycholožka a nutriční poradkyně, s tím, že voda nebo zeleninový vývar pomohou víc.
