Osm povídek, devět režisérů, jedna hra na Hitchcocka. Kabinet na Netflixu neprávem zapadl

Osmidílná antologie dopadla podle očekávání. Tedy poněkud nekonzistentně. Některé epizody jsou tedy skvělé, jiné slabší a obtížně zapamatovatelné. Těžko ale říci, zda to byl důvod, proč tenhle hororový kompilát na Netflixu před pár měsíci zapadl. Dnes si na něj již málokdo vzpomene. I já jsem jeho kouzlu propadl až poměrně nedávno.

Kabinet kuriozit Guillerma del Tora proto nesměl chybět v naší internetové rubrice Strážce streamu.

Hřbitovní krysy (E02)

Ve stopách Věřte nevěřte
Než přikročím k hodnocení jednotlivých epizod, přiblížím vám ještě stylově sjednocenou atmosféru jejich začátků. Na startu každého dílu se před kameru přivalí kulatá postava Guillerma Del Tora, ten krátce uvede následující příběh, ve stylu Věřte nevěřte zamává nějakou tou rekvizitou, a pak už dává prostor osmi více či méně neznámým režisérským jménům. Ačkoliv absence del Torovy režie jako takové bezpochyby zamrzí (já osobně jsem díl, který měl na svědomí slavný filmař sám, také marně vyhlížel), pravdou je, že jeho svěřenci odvedli dobrou práci. Tedy většinou.

Pickmanův model (E05)

Hvězdy neabsentují
Co se hereckého obsazení týče, každý z osmi strašidelných příběhů staví nejméně na jednom známějším jménu. V jednotlivých epizodách se tedy postupně představují postavy v podání herců F. Murrayho Abrahama, Ben Barnese, Ruperta Grinta, Petera Wellera či Tima Blakea Nelsona. Všechny povídky mají také kvalitně zpracovanou výpravu, temnou hutnou atmosféru a v neposlední řadě disponují vcelku originálním vizuálem. V čem se naopak v některých případech i propastně liší je kvalita samotných zápletek a potažmo i scénářů.

Mimo (E04)

Položka 36 a Hřbitovní krysy
První povídka s názvem Položka 36 s Timem Blakem Nelsonem v hlavní roli vypráví příběh zadluženého muže, který si pořídí sklepní kóji plnou záhadných věcí. Chce je dobře prodat, brzy ale zjistí, že se kvůli své špatné intuici ocitl ve smrtelně nebezpečné a po všech stránkách zoufalé situaci. Ač jde o rozjezdovou povídku, která má diváka řádně vtáhnout, ve skutečnosti tuto službu odvede až druhý díl s názvem Hřbitovní krysy. Vykradač hrobů v ní chce zaplatit dluhy a vybílit kvůli tomu hrobku bohatého muže, kterého právě pohřbili. Pod zemí ho ale čeká bludiště tunelů a celá armáda krys, která je střeží. O klaustrofobní hororový zážitek je postaráno.

Pitva (E03)

Pitva, Mimo a Pickmanův model
Další trojice epizod patří podle mnohých k vrcholům celé antologie. Za mě tento fakt platí především u Pitvy a Mimo. První jmenovaná epizoda pojednává o soudním lékaři, který během pitvy několika obětí nešťastné nehody v podzemních tunelech odhalí velice temné tajemství. A sám musí poté s jeho následky svézt bitvu na život a na smrt. Skutečná lahůdka s luxusní kamerou a nezapomenutelným koncem.

Příběh Mimo je pak z celé osmičky nejvíce mimo hororový žánr. To ale vůbec nevadí. Mrazivý příběh o ženě, která ve snaze zapadnout v kolektivu začne dělat velice podivné věci, mě moc bavil. Byť by mohl být kratší a s trochu lépe zpracovanou pointou. Lovecraftovská adaptace Pickmanův model pak mnohé fanoušky nadchla vůbec nejvíce. Mě v ní bavili herci a výprava, scénář a především pointa už moc ne.

Snění v domě čarodějnic, Prohlídka a Šum křídel
Zbývá nám poslední trojice epizod, z nichž nejkladněji hodnotím Prohlídku. Když si na tento díl vzpomenu, vybaví se mi světelné a zvukové efekty všeho druhu, čtyři hosté, brutalistní dům a hromada kokainu. Audiovizuální žánrové orgie. Pokud víte, co čekat od režiséra Mandy Panose Cosmatose, budete příjemně překvapeni. Naopak Snění v domě čarodějnic a Šum křídel považuji za slabé doplňkové díly, které se snaží vtáhnout. Místo toho ale servírují přinejlepším atmosferickou nudu.

Jak už jsem vysvětloval výše, mrazivá hororová kolekce osmi vizuálně propracovaných příběhů plných hrůzy, kterou vytvořil Guillermo del Toro, není vyváženým dílkem. Pokud ji ale budete brát jako celek, tedy zhruba sedmihodinový film, budete ho mít, stejně jako já, nakonec rádi.